Střety mezi demonstranty a indickými ozbrojenými silami vypukly v červenci 2016 v Kašmíru, když výrazná osobnost separatistického kašmírského hnutí, Burhan Wani byl zabit indickými silami.
Od té doby byly zaznamenány oběti více než stovky mrtvých a přes 9000 raněných mezi civilisty. Islámábád se chopil příležitosti, aby vyjádřil svou pohledávku Kašmíru vyžadující od Indie, aby zorganizovala referendum tak, aby obyvatelstvo samo mohlo rozhodnout o své budoucnosti. Je to známka toho, že ani 70 let nestačilo k zahojení ran.
V roce 1947 Pákistán doufal, že toto území, jelikož je většinově muslimské, se mu vrátí. Čtrnáct měsíců od zahájení klidu zbraní byl Kašmír rozdělen na dvě části. Od té doby Pákistán nikdy nepoznal svou suverenitu nad Kašmírem a sní o jeho připojení ke svému teritoriu.
Pákistán se považuje za útočiště muslimů a jeho národní identita spočívá v islámu. Indie je laická a multikulturní republika. Ponechat Kašmír Pákistánu by bylo přiznání porážky jejího národního projektu. Je těžké v těchto podmínkách konkretizovat, o jaký druh míru by šlo.
Bilaterální vztahy sklouzly ke zhoršení od příchodu k moci hinduistické fundamentální pravice v roce 2014. Indie premiéra Narendiho Modiho se snaží izolovat svého souseda na mezinárodní scéně. A to motivem, že Islámábád brání finance a podporuje islamistický terorismus v Kašmíru. Indická vláda chce také zrušit speciální statut tohoto státu, který se těší autonomii garantované ústavou.
Tím se Pákistán oddaluje od možného referenda. Islámábád naopak podporuje vojenské islámské skupiny, zvláště tálibánské, a to od jejich vzniku v roce 1994. Indii tlačí na strany Severní aliance a postupuje silně antitálibánsky jíž od 90.let. Dillí jim poskytlo logistickou podporu ve své době a pokračuje v pomoci.
Zvláště jim dodalo v roce 2016 čtyři ozbrojené útočné helikoptéry. Indická vláda chce zabránit, ať to stojí, co to stojí, aby Afghánistán tvořil zadní bránu aktivním pákistánským džihádistickým organizacím v Kašmíru, jako se to stalo v Afghánistánu pod vládou Tálibánců.
Afghánistán je terén velmi příznivý pro indo-pákistánskou rivalitu, ale obě země mohou jenom těžko čelit sobě navzajem přímo. Od nukleárních pokusů v roce 1998 se vydaly obě země na soutěž v atomových zbraních. Každá má 120 – 140 nukleárních zbraní podle výpočtu Vyhledávacího mezinárodního institutu pro mír ve Stockholmu, který byl publikován v červenci t.r.
Pákistán má připraveny nukleární taktické střely a v říjnu 2016 jeho ministr obrany vyhrožoval, že použije armádu a rovněž vyhrožoval invazí. Indie staví továrnu na obohacení uranu v Karnatace, aby zvýšila své zásoby nukleárních zbraní. Jedna ponorka schopná nosit nukleární zbraně už slouží od minulého roku Pákistánu. A připojuje se k letecké a pozemní výbavě, která už je připravena operovat.
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
