PROLOG: Libkovice musely jako poslední severočeská obec ustoupit těžbě uhlí. Obec založená v roce 1186 byla v letech 1992 - 1993 srovnána se zemí v rozporu s usnesením vlády č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby uhlí přes dlouhodobý, avšak marný protest veřejnosti. V červenci 2002 byl zbourán jako poslední její kostel.

THRILLER: Následně v roce 2003 předali manažeři Severočeských dolů, a.s., Chomutov podklady Výzkumnému ústavu hnědého uhlí v Mostě o tom, že se za limity těžby jejich Dolu Bílina v prostoru zlikvidované obce Libkovice nachází 92 až 110 milionů tun uhlí. Následně v roce 2005 společnost ČEZ získala od státu většinový podíl akcií Severočeských dolů. Pro zbudování nadkritického bloku o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice bylo nutné zajistit dodávky uhlí z Dolu Bílina do roku 2050. Proto Topolánkův vládní kabinet vydal usnesení vlády č. 1176/2008, dle něhož byly původní limity těžby prolomeny, čímž společnost ČEZ ve zvětšeném dobývacím prostoru Dolu Bílina získala přes 100 milionů tun uhlí na ploše po zlikvidované obci Libkovice. Vzápětí však zisk tohoto uhlí zatajila!

V loňském roce 2015 však generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který je zároveň předsedou dozorčí rady Severočeských dolů, ministrům vlády sdělil, že v Dole Bílina jsou zásoby uhlí pouze do období let 2030 – 2035. Vláda si nechala podsunout, že se uhlí pod zlikvidovanou obcí Libkovice nenachází. Naopak uvěřila, že jeho shodný objem je k dispozici jihozápadně od Mariánských Radčic, kam je potřeba opět prolomit limity těžby. Přitom v tomto prostoru se nachází zrekultivovaná Růžodolská výsypka, budovaná 30 let za finanční podpory státu, mající v území funkci ekostabilizující a ochrannou.