A vyjednává o uklidnění země – prý se pojede setkat s reprezentanty zahraničního exilu do Ruska. Moc teda neví, co od nich čekat, protože vlastenců je tam pár, někteří jsou loutky západu a někteří jsou na hlavu. Ale Rusko je kamarád a Česká republika je taky kamarád. No to bychom té naší zahraniční politice teda měli fakt zatleskat.

„…trpíme terorismem poslední čtyři roky a ztratili jsme v Sýrii tisíce nevinných životů. Proto sympatizujeme s rodinami obětí ve Francii. Současně ale chceme mnoha lidem na Západě připomenout, že o těchto důsledcích mluvíme už od počátku syrské krize. Říkali jsme Západu, že nemá podporovat terorismus…,” říká Asad v rozhovoru pro Literárky. No vždyť on nám chtěl vlastně všem pomoct. Tak jako třeba bolševici, ti taky chtěli, aby se skoro všichni měli dobře. Ti taky měli podporu lidu, tak jako pan doktor tady.

Čtu teď knížku o banalitě zla od Hannah Arendt. Je tam spousta myšlenek a soudů, které jsou na povídání nad spoustou hrnků kávy a na spoustu blogů. Ale takovým hlavním motivem je to, že Adolf to vlastně nemyslel zle, on těm Židům nechtěl ublížit, četl jejich knihy no a pak když už je nemohl přestěhovat na Madagaskar, tak prostě jenom plnil rozkazy. Banalita zla – to, že každý z nás může být takovým Eichmannem, protože systém nás k tomu může přivést. No tak takhle pan Asad zní, že on nic, jenom muzikant, nebo teda prezident s podporou lidu.