Zajímavou zbraň- ve formě řízeného příchodu muslimů do Evropy - využilo při obnově Osmanské říše Turecko. Její pupeční šňůra vede ke studii „Strategicky řízená migrace jako válečná zbraň" (Strategic Engineered Migration as a Weapon of War), která vznikla v roce 2008 v Belferově středisku pro vědu a mezinárodní otázky při Harvardské Universitě. Kelly Greenhillová, vedoucí autorského týmu, v ní řešila otázku „zda se běženci mohou stát specifickým typem zbraně, lze-li takovou zbraň použít nejen za války, ale i v míru a nakolik její nasazení může být úspěšné". Ke kladné odpovědi dochází ve všech případech. Praxe jí dala za pravdu a Turci (s finančním zázemím Saudské Arábie), tuto zbraň mistrně využili, zvláště po té, co ji posvětili islámští duchovní. Víme, že když obyvatelé muslimských zemí začínali imigrovat do Evropy, muslimští duchovní byli proti - říkali, že muslim spíše snáší horší materiální podmínky, než pobyt mezi nevěrci, kde mu hrozí ztráta víry. Dnes k emigraci sami vyzývají, protože je to pro ně součástí postupné islamizace Evropy.

Turci už dosáhli v použití migrační zbraně takového mistrovství, že dnes denně do Řecka přijíždí 10 tisíc osob, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější! Je velmi pravděpodobné, že Turečtí a Saudští stratégové se budou snažit s předstihem otevřít vůči Evropě i „druhou a třetí frontu". Druhá migrační cesta bude směřovat přes Rumunsko, Zakarpatskou Ukrajinu a Polsko do Německa a třetí ze Sýrie, přes Libanon a Moskvu do Murmansku a odtud do Norska. Nepochybně se dají najít i další migrační cesty do Evropy. Otevřenou otázkou zůstává, zda má EU tolik volných kapacit, aby je byla schopná všechny (najednou) uzavřít. Pokud ne, může počet migrantů dosáhnout skutečně gigantických rozměrů!