Tento článek je příspěvkem do diskuse o definici nové české pravicové scény právě na tématu islamismu, na kterém se ideový charakter pravicových proudů tak kontrastně láme a obnažuje. Kudy vede linie mezi umírněným pravicovým liberalismem a národoveckým či konservativním pravicovým radikalismem?

Umírnění hledají přesný terč, radikálové střílí od pasu kolem sebe

Islám je náboženství, které vlažně či méně vlažně vyznává okolo půldruhé miliardy lidí, interpretované do jejich osobních životů. Islamismus je pak interpretace tohoto náboženství do života politického. Klíčem není náboženství, ale způsob jeho interpretace. Problémem jsou ty způsoby interpretace, které neumožňují poklidné soužití s ostatními. Bez interpretace jsou všechny náboženské texty a tradice prázdné. Chceme-li vyhrát nad krvavým terorismem, musíme mířit na správný terč, trefit skutečného nepřítele, nikoli jeho stín či náhodné dvojníky. Efektivním terčem je radikální islamismus, nikoli obecný islám ve svých tisícerých podobách. A to už jen proto, že radikální islamismus s jeho šovinismem a terorismem lze potřít, obecné náboženství nikoliv.

Umírněné liberální strany ctí svobodu vyznání jako jednu z elementárních svobod, zároveň odmítají princip kolektivní viny, protože jde proti základům individuální svobody. Proto nemohou vystupovat proti jednomu z největších světových náboženství jako celku, ale proti jeho konkrétním interpretacím konkrétními skupinami konkrétních lidí.

Naopak ideový základ radikální pravice na kolektivistických prvcích stojí – nejčastěji jde o kolektivismus národní, k tomu se v současnosti přidává i nepříliš jasně definovaný kolektivismus kulturní. Nedělá ji tedy problém kolektivní šablonu pro všechny své spoluobčany podrobně stanovit – například definicí, co je národní, co je tradiční, co je „naše“ – stejně jako nahlížet stejnou kolektivistickou optikou na ty „druhé“, ty „cizí“, ty „nepřátelské“. Radikální pravice se z podstaty nebude vyhraňovat proti individuálnímu extremismu, či kriminalitě, ale obecně podle kolektivní šablony proti islámu, proti imigrantům, jinověrcům, apod. A své kritiky nařkne z naivity a neschopnosti vidět nebezpečí ve správných ideových souvislostech.