Jedná se jiný překlad hesla Andreje Babiše na billboardech hnutí ANO, kde tvrdí: „Nejsme politici. Makáme.“

Andrej Babiš vycítil protipolitickou atmosféru v naší společnosti a snaží se voliče chytit na tvrzení, že oni jako nepolitici jsou lepší. Lepší však být nemohou. Babiš kromě epizody v KSČ nemá zkušenost z fungování žádné strany. Místo toho, aby se kolem něj přirozeně sdružovali zájemci stejného politického smýšlení, postavil svoji kampaň na osobnostech, které dokázal „přeplatit“. Jedná se tedy o pokračování zaměstnaneckého poměru, v tomto smyslu kandidáti ANO skutečně nejsou politiky. Za svoji ctnost považují fakt, že „oni neschůzují“. Ale bez schůzí, ať se nám líbí nebo nelíbí, se neobejde žádné sdružení, žádná škola, žádná obec, žádná demokracie – od starověkého Řecka až po současnost. Samozřejmě, sedět na schůzi je „nepříjemná práce“. Babiš nás od schůzí „ochrání“. Ale demokracie to nebude.

Voliči jsou „znechucení, naštvaní na politiky, nespokojení s problémy, které politika přináší“. A tak přichází opět onen syndrom Oblomova, který apeluje na naše nevědomí a vnucuje nám místo „špatné politiky“ „dobrou nepolitiku“. Ale tak to nemůže fungovat.

Chtěli byste, aby vás léčil nelékař, aby vás učil neučitel, aby váš dům postavil nezedník? V takovém případě jste adepty na voliče nepolitického hnutí Andreje Babiše. Vystřízlivění přijde v okamžiku, kdy tito nepolitičtí exoti začnou dělat povolební rozhodnutí a vnesou zmatek do parlamentních koalic.

Proč se v Čechách tolik daří podobným apoštolům nepolitické politiky? Proč si vážíme více zahrádkářů než členů parlamentu? Proč fotbalovou korupci odpustíme, ale politickou nikoliv? Čím více občanů bude uvažovat „nepoliticky“, tím horší politická kultura a horší povolební paty nás čekají. Kéž by to pochopili všichni voliči a umožnili Babišovi, aby si i po volbách mohl vydělávat mimo parlament. Nepoliticky.