Atmosféra, kterou vyjádřil krásně veršem jeden můj poetický profesor češtiny - je konec léta, podzim chorý, kouzlí mlhy z lad. Všechny prázdninové radosti, koupání v řekách, rybnících i mořích, cesty po horách hradech a přírodou, zážitky velké i menší jsou najednou pryč. Závoj babího léta za nimi definitivně zatáhne oponu a vrátí se opět až za předlouhých 300 dní. Z vlastní zkušenosti i poznání našich dětí i vnuků vím, že září patří k nejméně oblíbenému času školáků, ačkoliv i ono má své veliké kouzlo. A vyznávají ho dnes například ti , kdož udrželi prapor někdejších českých ovocnářů. Naplňují pravdivost hodně staré básničky, kterou si vždycky v tomhle ročním období s dětmi opakujeme. Na září, na září, těšili se sadaři. Když se hodně natěšili, holé stromy po nich zbyly. Také chmelaři finišují, aby letošní příděl zeleného zlata našel své místo.Až uvidíte první hloučky vlaštovek jak na drátech při tiskových konferencích trasují letošní cestu za teplem a přežitím, začne už opravdový podzim, jeden z nejuznávanějších a nejvěhlasnějších malířů světa.