Rád jsem to slyšel, v Národní ekonomické radě vlády (NERV) jsem o tom mluvil v minulých měsících několikráte. Bez úspěchu, a když jsem viděl, jak naše ekonomika dále zpomaluje (v roce 2012 zažijeme recesi, očekává se pokles HDP o 0.7 až 1.0%), dokonce jsem zvažoval svoje další členství v NERVu. Nyní se zdá, že se blýská na lepší časy. Pokud tedy chce současná vláda, jak tvrdí premiér, vlít do národa kapku optimismu, učinila první správný krok.

Teď jde o to, jaké kroky k povzbuzení našeho hospodářství vláda bude dělat. Vyvarujme se různých hezky nazvaných a snadno zneužitelných podpůrných programů a projektů. V rámci předvolební logiky bude jejich vyhlašování mimořádně svůdné, ale obvykle nikam nevedou. V nejkratším období bude možná stačit více takových optimistických prohlášení a přestat strašit krizí. Chování lidí, ať jako spotřebitelů či jako investorů, je dnes určováno spíše psychologickými a sociologickými než ekonomickými faktory. Z vlastních diskuzí s podnikateli také vím, že jim jde hodně o jistotu, že podmínky pro jejich podnikání se nebudou každou chvíli měnit – i v tomto směru nechť dá vláda záruku. A v neposlední řadě, vláda by měla zkusit odlehčit podnikatelům od administrativní a byrokratické zátěže, když už jim nesnižuje daně a odvody.

 Premiérem oznámený posun v hospodářské politice může přinést jen první známky zlepšení. Vyšší investice do infrastruktury a školství, ke kterým doufejme nyní při pomalejších škrtech dojde, se projeví se zpožděním. To by ale nemělo vládu odrazovat. Vzdělanost a úroveň školství se díky povinné školní docházce týká všech voličů. A zatím jsem neslyšel jediného politika, který by důležitost vzdělání pro budoucnost této země zpochybňoval. Stejně tak voliči všech stran jezdí či dopravují zboží po silnicích či vlakem. Takže tady opravdu Nečasova vláda nic neriskuje, za investice do vzdělání a infrastruktury ji pochválí každý. Možná, že minulý týden byl opravdu začátkem nového ekonomického růstu. Zkusme tomu věřit a přestaňme se strašit, jak zle je a bude.