Již delší dobu se v Evropském parlamentu projednává smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství – TTIP. V červnu dala zelenou vyjednávání Evropské komise o smlouvě Komise Evropského parlamentu promezinárodní obchod. Plénum EP pak dalo dohodě zelenou na štrasburské schůzi 9. července letošního roku.

Nikdo nic neví

O podmínkách této smlouvy se toho přitom mnoho nezveřejnilo a podle europoslankyně Kateřiny Konečné o ní nevědí o nic víc ani ti, kdož o smlouvě v těchto dnech jednají – poslanci Evropského parlamentu. Tak o co vlastně jde?

V této smlouvě se jedná o volném přístupu firem, ale především velkých nadnárodních korporací, do obchodního prostředí států EU a USA. Podle předkladatelů je to především příležitost pro střední a menší firmy, ale z faktů vyplývá, že to  budou právě ony, kdo bude pozřen obřími nadnárodními korporacemi.

Smlouva nadvlády korporací

Obdobná smlouva je projednávána i mezi USA a skupinou zemí v Pacifiku. Druhá smlouva je uváděna jako TTP. Dvanáctičlenná skupina zahrnuje například Japonsko, Austrálii, ale dokonce i Mexiko či Vietnam. Ještě nebyla též podepsána, ale v praxi se již začala naplňovat: Vidíme to například u Austrálie.

Její vládu žaluje koncern Philip Morris za zmařenou investici o ohromnou částku, a to jenom proto, že přes investice společnosti do země australská vláda pustila do sdělovacích prostředků masivní antireklamu na kouření a vybízela veřejnost, aby kouřit přestala.