První kolo otázek se týkalo politické provokace, které se P. Bělobrádek dopustil při pracovní návštěvě Bavorska v sobotu 18. 7. t.r., kdy se setkal se zástupci sudetských Němců a jako první člen české vlády navštívil Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí instituce Němců odsunutých po válce z českých zemí. Bělobrádek tu, prý k uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa, položil věnec.

Mimořádně náročné otázky moderátorky, třeba byl jste v Mnichově na oficiální pracovní cestě, nebo ne?, byl jste na akci landsmanšaftu pozván již před služební cestou, nebo až v Mnichově?, kdo vás pozval? účastnil jste se akce landsmanšaftu jako oficiální zástupce vlády ČR? jak se pozná, ve kterém okamžiku jste na služební cestě vicepremiérem, a ve kterém okamžiku nejste a jste jen soukromá osoba? atd. – tedy tyto obzvláště záludné otázky moderátorky evidentně zásadním způsobem přesahovaly intelektuální obzor p. Bělobrádka. A to se ještě sl. (nebo mladá paní) moderátorka poměrně důsledně dožadovala, aby jí p. Bělobrádek na otázky odpověděl − jsem zvědav, jak dlouho moderátorka bude moderovat; přece si nemůže dovolit chtít odpovědi na své otázky, že?!