Vladimír Pelc: Volby ´21. Daně – PIRÁTI + STAN

28.08.2021 21:08 | Komentář

Voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 8. a 9. října 2021 se zúčastní 22 politických subjektů. Podíval jsem se na některé jimi prezentované představy o daních, daňové soustavě, o proklamovaných daňových změnách.

Vladimír Pelc: Volby ´21. Daně – PIRÁTI + STAN
Foto: narsoc.cz
Popisek: Vladimír Pelc

Piráti a Starostové je česká liberálně progresivní středová volební koalice složená z České pirátské strany (Piráti) a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) pro volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021.

Politické straně Piráti chybí zřetelná ideová identita a hlavně odborná kompetence; politická strana STAN je na tom obdobně. Postupně se odrývá intelektuální prázdnota, zato se však projevuje větší nabubřelost a samochvála představitelů; kupř. údajný ekonomický expert této strany Mikuláš Ferjenčík vystudoval Fakultu humanitních studií na Univerzitě Karlově, na níž se však o ekonomii dovědět nic nemohl (jako vysokoškolský obor se tam neučí), avšak ekonomickým expertem se prý přesto cítí, neboť se už dva roky (!) ekonomikou a ekonomií zabývá; viz, 19. 8. 2021; proto je tedy místopředsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Odborně proslul už mnoha názory, kupř. o nezbytnosti zavést daň z přidané hodnoty (DPH) ze zdaňovaného příjmu.

Politická strana Piráti právě díky své bravurní kompetentnosti nastoluje skutečně ta správná aktuální politickoekonomická témata, která je zcela jistě nezbytné pro dobrý život většiny obyvatel naší země řešit − tak třeba nutnost uzákonění polyamorie (skupinového registrovaného soužití tří a více osob různého pohlaví či jejich skupinového manželství; jen párové manželství LGBT+ je přece málo, že), nebo mezi četná zásadní témata politické strany Piráti patří úvahy o tom, zda je ideově vhodnější smetanový Míša či jahodový sorbet.

Jejich předvolební kampaň probíhá převážně formou absolutizované podoby antiBabiš: Totálně nezvládl pandemii a totálně nezvládá řídit státní finance, viz, 19. 8. 2021. Takovému totálnímu negativismu těžko někdo totálně uvěří.

Pojďme k daním: Piráti mají na všechno ten správný recept, bohužel většinou nesdělují, jaký konkrétně; většinou produkují dobře uleželé fráze o (jejich/svých) světlých zítřcích vyjadřované slovy víme jak na to, máme plán apod. Přesto lze některé názory skryté v nepříliš srozumitelných vyjádřeních identifikovat.

Politika Pirátů je restriktivní, viz jejich působení v Praze. Projevuje se to i v jejich představách o daních; o některých jejich hloupých nápadech jsem již psal, viz, 25. 5. 2021, viz, 20. 5. 2021.

Spotřební daně by chtěli zvýšit na slazené nápoje, auta se spalovacími motory − chtěli by daňově sankcionovat negativní externality působící na zdraví občanů slazenými nápoji, negativní externality tvořené provozem aut na spalovací motor; jde jen o to, zda negativní externality elektroaut nejsou srovnatelné nebo dokonce vyšší, než u spalovacích motorů. Tvrzení Pirátů jsou mnohdy obtížně vysvětlitelná; např. na otázku redaktora „Tržní řešení ale není, pokud do toho vstoupíte a zvýšíte daně. Jak vysoké by daně podle vás měly být?“ odpověď Piráta zní: „Myslím, že bude stačit, když se to nenapálí na elektromobily,“ viz, 19. 8. 2021. Jak „napálit/nenapálit“ spotřební daně na naftu a benzín u elektromobilů, ví čert.

Ve společném programu (viz, 23. 8. 2021) lze nalézt některá nekonkrétní tvrzení – trvale odstranit daňové výjimky, tím napumpovat rozpočet (moderní daně jsou na výjimkách už půl druhého století založeny, většinou mají sociální charakter, jejich zrušením se rozpočet na nohy nepostaví, absence daňových úlev se projeví ve zvýšených výdajích sociálního systému a nákladech na jeho obsluhu, představa, že by se tak dalo „ušetřit“ 300 miliard je nesmysl, viz, 26. 10. 2019); současný model zdanění fyzických osob brání rozvoji zaměstnanosti skrze širší používání flexibilnějších úvazků (to je omyl, daňové zatížení má s tzv. flexibilními úvazky pramálo společného; v současnosti jsou do solidního příjmového limitu od daní osvobozeny, pokud by se limit zvyšoval, daně by za takové občany museli zaplatit pracující neflexibilně, na plný úvazek).

Některé představy jsou z odborného hlediska poněkud vychýlené − daňový systém totiž nemá řešit ekonomické problémy občanů v exekucích, které vznikly z exekucí; osob na rodičovské a příjmů důchodců z důchodu se daně prakticky netýkají. Podpora bývalé tzv. hrubé mzdě, byť explicitně nevyjádřená, je daňové barbarství, Ivan Bartoš, 8. 4. 2021, viz.

Lze jen litovat, že některé maximy, jimiž chtějí dosáhnout vyšší daňové příjmy, nejsou konkretizovány, kupř. Zohledníme reinvestice ve zdanění právnických osob, to podpoří rozvoj začínajících firem (proč jen začínajících?), startupy nebo investice do výzkumu v Česku (daňové zvýhodnění takových investic je u nás, ve srovnání se zeměmi ležícími za humny, nebývalé). Navrhneme reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků a dohod mimo pracovní poměr (což povede k vytvoření širšího kanálu pro daňové úniky). Zdaníme digitální giganty (to evropský trend, Piráti s tím nemají nic společného), dáme větší důraz na ekologické prvky zdanění, zdaníme prodej konopí a negativní externality. Důvodem bude určitě to, že autoři takové konkretizace schopni nejsou; jde tak jen o aktuální daňové floskule. Četná hesla jsou propagandistickými výkřiky zavánějícími myšlenkovou prostotou: Chceme férovější daně (kdo by nechtěl, ale pod tím si každý představí něco jiného); pokud veřejné příjmy klesnou pod udržitelnou míru a kvalita poskytovaných služeb má být zachována, je bohužel jedinou cestou, jak služby udržet, zadlužování se (není jedinou cestou, názor je produktem pouhého restriktivního uvažování); zaměříme se proti nelegálním praktikám v daňové optimalizaci (to slibuje každý). V jedné části textu programu tvrdí, že v ČR jsou veřejné příjmy extrémně závislé na zdanění práce, a proto podpoříme jen takové změny přímých daní, které většině občanů v porovnání s dneškem nepřihorší; když si odmyslím, že autoři neumějí česky, pak tento návrh je v rozporu s jiným, protože zároveň chtějí nízké zdanění práce zajistit i do budoucna.

Určitě vhodné by bylo zvýšit daň z dobývání surovin; zisky z tuzemska by neměly, nedaněné, odtékat do zahraničí – to ovšem nejsou nové daňové nápady, koalice PirStan jen opisuje.

O některých daňových představách lze uvažovat: Majetkové daně, včetně daní z komerčních nemovitostí, mají velmi nízký podíl na českém daňovém mixu. Stejně tak ekologické daně, včetně spotřebních daní, které neplní svůj účel (jaká mají plnit účel dle PirStan se nedovíme). Heslo: Pojďme více zdanit velký fabriky na orné půdě, protože ta nás jako lidi nakonec živí (viz, 19. 8. 2021) má racionální základ. Nyní má daň z nemovitých věcí (dříve z nemovitostí) vlivem stanovení základu daně charakter zvláštní reálné pozemkové daně ze zastavěné plochy (je to od daňové reformy z roku 1952); protože je daňovým základem plocha, daň je platbou z plochy, jde o kvazipozemkovou daň antimajetkového charakteru, s možností daňové prostorové diferenciace podle velikosti sídla dané počtem obyvatelstva. Z hlediska daňové spravedlnosti a daňové způsobilosti je vhodné uvažovat o vyšším daňovém zatížení nemovitých věcí příjmově užitných, komerčních, nesoucích výnos, a s jiným hodnotovým základem daně. Samozřejmě, že připitomělé návrhy Pirátů na stonásobné, tedy likvidační zdanění nemovitých věcí, zejm. bytů a bytových domů, je nutné kategoricky odmítnout; viz, 25. 5. 2012.

Volební program PIRÁTI + STAN je, z hlediska daňových přestav, neoriginální, kvalifikačně nevyzrálý, neosobitý, v mnoha případech pouze uvádějící daňové trendy či úvahy v EU či ČR. Vzhledem k dosavadní praktické politické činnosti Pirátů, např. v Praze, je velmi nepravděpodobné, že by uvedená předvolební koalice byla schopna daňového systému a jeho změn produktivně pro rozvoj země využít.

Vladimír Pelc

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…