Rychlý růst dluhu s sebou nese i rostoucí náklady s jeho splácením. Letos by nás měla vyjít obsluha státního dluhu na 70 mld. Kč, za rok už vyjde na 90 mld. Kč a v roce 2025 by měla překročit 100 mld. Kč. Jen pro představu – ještě v roce 2021 mělo ministerstvo obrany rozpočet 75 mld. Kč a ministerstvo vnitra 86 mld. Kč. Jen od oka odhaduji, že na 100 mld. Kč by nás vyšla polovina dálnice z Prahy do Brna a my teď budeme tuto částku každý rok zbytečně pálit na správě dluhu. Vyhozené peníze. Dluh je třeba rychle splatit, ale to by tu museli být jiní politici. Rozpočtově neodpovědně se totiž nechová jen tato vláda, ale chovala se tak i vláda předchozí.

Prý to nejde. Jenže když se chce, tak to jde. Politici nás opíjejí rohlíkem.

Politici mají tendenci říkat, že to jinak nejde, protože tu je inflace, válka na Ukrajině atd. Jenže to není pravda. Když se díváme na data Eurostatu, ukazuje se, že rychlejší růst dluhu měli za poslední rok jen v Lucembursku. V mnoha zemích dokonce dokázali dluh snížit. Zatímco u nás meziročně vzrostl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) o 1,7procentního bodu, v Polsku dluh ve stejném období poklesl o 3,8procentního bodu. I v Polsku mají přitom ohromné náklady spojené s válkou na Ukrajině. Mají tu ještě více ukrajinských migrantů, ale nevymlouvají se na válku a dluh snižují. Čili dluh lze snižovat, ale nesmí se rozhazovat na nesmyslné dotace, jakou jsou například ty na opravy domu po babičce.