Čísla ukazují, že lidé šetří hlavně na jídle. Tržby za potraviny klesly o 4,2 % a tržby za nepotravinářské zboží o 3,6 %. V rámci hlavních tříd maloobchodu rostly pouze tržby za pohonné hmoty, a to hned o 13,7 %. Lidé věděli, že od srpna budou pohonné hmoty dražší, tak si raději nadělali zásoby.

Zajímavostí je, že po osmnácti měsících začaly růst tržby internetových obchodů, nicméně jde pouze o nepatrná 2 %. I zde hrála velkou roli nízká srovnávací základna.

Samostatnou kategorií je prodej motorových vozidel, u nichž rostly tržby o 4,9 %. Vysvětluji si to tak, že v pořadnících na auta se dostalo konečně na lidi, pro které dříve nebyla auta k dostání. Svou roli i zde určitě sehrála také nízká srovnávací základna.

Obecně se dá říct, že v ekonomice vidíme dopad poklesu reálných mezd. Šetření na potravinách je toho logickým důsledkem. Řada lidí se musela výrazně omezit a přešla od dražších potravin k levnějším, které jsou plné náhražek.

Do budoucna ale bude inflace slábnout, tím skončí pokles reálných mezd a vystřídá ho mírný růst. Najednou nebude takový tlak na šetření, což oživí maloobchod. Toho se ale dočkáme nejspíš až koncem roku, přičemž za celý rok 2023 očekávám pokles kolem 5 %.

Tato zpráva může centrální banku uchlácholit tím, že v nejbližší době nemusí s úrokovými sazbami nic dělat. Vše jde podle plánu.