Klvaňa, Šafr, Drda a další strážci pravicových pořádků zkrátka nepřipustí, aby se satanským asijatským Rusákům, dovolujícím si momentálně provozovat stejnou imperiální politiku jako naši západní spojenci, přičítaly jakékoliv zásluhy. Maximálně tak Vlasovcům a Ukrajincům, dodali by „historici“ formátu Zieglera a Placáka.
Mohlo by se zdát, že naše antikomunisticko-rusofobně-neoliberální fronta (nepříliš početná, zato s neomezeným mediálním prostorem) je ve svém výkladu dějin ideologicky důkladná. Omyl. Pokud by tomu tak bylo, mohla by se její dosavadní propagandistická písnička pěkně rozpadnout.
Zcela úsměvný je už její nekritický přístup ke kauze amerických osvoboditelů. Nechme stranou, že zatímco u zlotřilých rudoarmějců nikdy neopomene poukázat na jejich násilnické chování k českým děvčatům, u Američanů jakoby se něco podobného nikdy nestalo. Co je zločinem u východních zlotřilců, to je u západních spojenců tolerovatelné. Nelze však opomenout, jak česká pravice naprosto přehlíží, pod jakým praporem Pattonova vojska bojovala. Nešlo o reaganovskou studenoválečnickou Ameriku, ulevující bohatým a zatěžující chudé, nýbrž o rooseveltovskou Ameriku sociálně ambiciózního New Dealu, silných odborů a prosovětské zahraniční politiky. Ačkoliv „rudý prezident“ Roosevelt byl v květnu 45 už po smrti, jeho nástupce Truman provozoval vůči Sovětskému svazu ostražitější politiku a také s velkokapitálem udržoval mnohem vstřícnější vztahy, pořád šlo o Ameriku z neoliberálního pohledu až extrémně levicovou. A tato Amerika k nám vyslala svá vojska. Kdejaký Klvaňa by pod tlakem těchto faktů namítl, že oproti SSSR to byl pořád demokratický stát. Mohou však skuteční demokraté výrazně regulovat ekonomiku a ještě se spojovat se Sovětským svazem, byť pragmaticky? Vždyť za takovéto zločiny nechávala pozdější Amerika instalovat své loutkové diktátory do nepohodlných režimů!
Naše neoliberály vždy dokáže doběla rozčílit, pokud někdo zkusí nacismus charakterizovat jako ultrapravicový směr (tato charakteristika stále převažuje navzdory všeobecně pravicovému výplachu mozků). Šlo přece o socialismus se vším všudy, vždyť i nacistická strana ho měla v názvu! Trošku s tím nejde dohromady masivní sponzoring nacistů ze strany západních kapitalistů, kteří by jakoukoli formu socialismu sotva podpořili, stejně tak další projevy nacistické sociální politiky typu naprostého rozdrcení nezávislých odborů a velice těžkých pracovních podmínek (Drábek s Kalouskem by skákali radostí). Hitler ale nebyl Frankem, Pinochetem nebo Suhartem, na které konzervativní liberálové nedají dopustit. Jeho zločiny byly až příliš morbidní, hromady mrtvol v koncentračních táborech by se už těžko daly bagatelizovat coby „daň za boj s bolševismem“ (ačkoliv se na budování koncentráků podílela jedna bohatá korporace za druhou). Navíc Hitlerova státní politika plné zaměstnanosti moc nešla dohromady se současnými neoliberálními poučkami (byla to jen asociálnější forma New Dealu!). A ten pakt se Stalinem. Se západem mohl kšeftovat jak chtělo, ale se Sověty... (Ačkoliv jejich režim byl jen krutou karikaturou komunistických myšlenek). Zkrátka Hitler to trochu přehnal, třebaže poctivě zlikvidoval fůru levičáků dokonce i ve vlastní straně (Röhm) a podporu mu vyjadřovali takoví velikáni jako Ford nebo Churchill (než zjistil, že se mu kamarádství s psychotikem Hitlerem moc nevyplatí).
Ovšem podle našich pravicových ideologů nelze házet všechny nacisty do jednoho pytle, ač se to zdráhají takto otevřeně formulovat. Vzpomeňme si na odsun sudetských Němců, pokládaný partou Svobodného fóra (Šafr, Doležal, Placák) za zločin genocidy. Přitom až 90 % sudetských Němců podporovalo nacistickou Sudetoněmeckou stranu. A nacismus je přece totéž co komunismus. Co tedy bylo špatného na odsunu milionů komunistů? Správný neoliberální antikomunista musí podporovat každý tvrdý krok proti rudému nebezpečí!
Nemálo z těch hnědých komunistů skončilo v náruči americké armády a žilo si pak dlouho jako v bavlnce, než je dopadl nějaký sionista (či židobolševik?). Jak ale mohli tito levičáci pomáhat CIA v boji proti komunismu, tedy proti nim samotným? Byli to oportunisté, namítl by typický blogger z iDnes.cz. To bývalí nacisté, kteří se překabátili do členů komunistických stran, ti zůstali ideologicky pevní!
Zdá se ale, že naši udatní pravicoví moralisté začínají svůj v podstatě nelogický antinacismus pomalinku přehodnocovat. Přesně po vzoru svých předchůdců, schopných zaměstnávat i lyonského řezníka Barbieho. Nemusí je už zneužívat v rámci boje proti komunismu, hlavním problémem dneška je Putinovo konzervativní, leč nepřijatelně protizápadní Rusko. A tak jim dnes stojí za obhajobu i přímou podporu ukrajinské banderovské hnutí či legie Waffen SS, pořádající velkolepé pochody v předpisově pravicovém a protiruském Lotyšsku. Jen ten Hitler pro ně stále není hoden označení gentleman. Ale to se možná změní. A tak se jednou dočkáme tvrzení, že svoboda u nás byla nastolena v roce 39.
Milí TOPáčtí vzdělanci, vykašlete se na Ameriku, která ne vždy spolehlivě fungovala coby strážkyně dravého kapitalismu. Nacismus sloužil vašim idejím víc, než si myslíte. Přátelé z Pravého sektoru by vám o tom leccos řekli. Ano, příchod Rudé armády není proč slavit. I díky ní se u nás začalo masivně znárodňovat. A to by Hitler nepřipustil.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
