V západní civilizaci probíhá ideologický nesoulad mezi nacionalismem a globalismem promítající se do ekonomiky jako autarkie kontra otevřený svět. Se slábnoucí mocí a rozkladem hodnot západní civilizace dostává tento nesoulad antagonistický charakter.

Je možno počítat se světem lineárně se vyvíjejícím k nějakému cíli, nebo je přirozené podléhat cyklům blahobytu, úpadku a obnovy? Svět, ve který jsme věřili, byl ten první s těchto dvou, ale současná praxe naznačuje, že liberalismus je jen fáze cyklu momentálně na jakémsi vrcholu hledící ovšem už do hlubiny úpadku.

Iluze neoliberalismu

Od začátku byl otevřený liberální svět iluzí, která vykazovala známky vítězného sebenaplňování. Když premiérka Thatcherová zprivatizovala státní podniky v Británii, stal se snad zázrak, cosi neočekávaného a nesamozřejmého: Průmyslová výroba odešla do zaostalejších zemí s levnou pracovní silou a s absencí ekologických požadavků, a výrobky se začaly dovážet. Ale masová nezaměstnanost v Británii nenastala, bída se nedostavila, když levné výrobky z cizích zemí zaplavily trh a domácí lidé žili z důchodů a neuvěřitelně zbytnělých služeb.