Tato Miroslavem Kalouskem ještě s puncem novosti pečlivě skládaná mozaika dokázala do jednoho voličského tábora stáhnout někdy opravdu velmi odlišné navzájem si nekonvenující voliče, oslovit zejména nejmladší voliče a tím získat rok po svém vzniku ve sněmovních volbách 16,7 % hlasů a 41 mandátů. Poslední dobou se ovšem zdá, že se Kalouskova mozaika drolí.

Pokud si odmyslíme tragickou volební účastí výrazně ovlivněné loňské volby do Evropského parlamentu, kdy výsledek TOP 09 činil 15,95 % hlasů a 4 mandáty, kdy ovšem na společné kandidátce TOP 09 a STAN nebyl zvolen jediný člen prvně jmenované, tak TOP 09 výrazněji nezabodovala v žádných volbách, v nichž oproti těm sněmovním či prezidentským nekandidoval přímo osobně její nominální předseda Karel Schwarzenberg.

Schwarzenberg

Budoucnost strany ve vztahu k další využitelnosti popularity jejího předsedy výrazně limituje faktor jeho věku a s ním spojené obtíže. Jednou ale odchod Karla Schwarzenberga z aktivní politiky prostě nastane a je otázkou, zda bude poté část nynějšího elektorátu i nadále házet do volební urny hlas TOP 09, když už za ni nebude vystupovat Schwarzenberg, jenž je pro nezanedbatelnou část voličů strany hlavním důvodem, proč ji volí.

Ale i tak Schwarzenbergovo kouzlo polehku vyprchává, což dokumentovaly např. poslední sněmovní volby v říjnu 2013, kdy po pouhých 9 měsících od vyhrocené prezidentské volby a Schwarzenbergova postupu do druhého kola se jeho týmu už potřetí od jara 2010 nepodařilo v předvolební kampani dostat voliče na „knížecí vlnu“. Dosažený výsledek činící bez jedné setinky rovných dvanáct procent hlasů nebyl špatný, ale plně neodpovídal ambicím.