Žádný finanční hegemon se dobrovolně nevzdá role světové rezervní měny. Stálo nás to dvě světové války, než londýnská City a britská centrální banka Bank of England neochotně přenechaly americkému dolaru vedoucí pozici britské libry. Jak řekl Henry Kissinger: „Kdo ovládá peníze, ten ovládá svět.“ Jestli to někdy Kissinger pronesl veřejně, nevíme, ale on a jeho příznivec David Rockefeller tomu zcela věřili.

Americký dluh dosahuje 19 bilionu dolarů, stav americké ekonomiky a infrastruktury je horší, než byl v době Velké hospodářské krize, a většina Američanů žije na hranici chudoby. Ale Washington a jeho skvělí finanční inženýři přišli s nápadem, jak udržet dolar jako světovou měnu číslo jedna.

Útok jen na vybrané

Vybraná skupina západních mainstreamových médií (New York Times, BBC, Süddeutsche Zeitung) nedávno odhalila kauzu Panama Papers. A ta nezůstala bez povšimnutí. Jednalo se o cílený účelový útok na prezidenty Putina a Si Ťin-pchinga, kteří měli být údajně zapleteni do této korupční aféry. Je ale pozoruhodné, že v uniklých dokumentech panamské právnické firmy Mossack Fonseca nefigurovalo jediné jméno amerického občana, který měl ukrýt peníze na zahraniční konta panamských prostředníků.

Celý svět se snažil vypátrat držitele těchto údajně zpronevěřených peněz. Nikoho už ale nezajímaly dlouhodobé následky této velké kauzy. Kauza Panama Papers je přínosem pouze pro jednu jedinou zemi. Z této země se stává nová Panama, nebo lépe řečeno, nové Švýcarsko. Řeč je o Spojených státech amerických, které se během posledních dvou desetiletí angažovaly v potírání daňových rájů.

Dolar krytý válkou

Je tomu už 72 let, co se v oblasti Bretton Woods v americkém státě New Hampshire roku 1944 setkala americká vláda s vybranými vládami spojenců, aby určily podobu poválečného měnového pořádku. Od té doby americký dolar vládne světové ekonomice. Federální rezervní systém (FED) na konci války roku 1945 disponoval obrovským množstvím měnového zlata.