Nový generální ředitel Uberu perského jména Dara Khosrowshahi ( Dára Chosróšáhí) dostal s fukcí i nelehký úkol, desetkrát zvednout dnešní počty pasažérů, řidičů a rozvozců ze 100 milionů na celou miliardu. Musí tím oslnit investory, až letos poprvé uvede akcie společnosti (IPO) na Newyorskou burzu. Když sanfranciský Uber sháněl peníze od soukromých investorů mimo burzu, byl oceněn na 76 miliard dolarů. Loňský podzimní odhad pro potřeby IPO už mluvil o 100 miliardách dolarů. Přestože podnik je zatím ztrátový v řádu miliard dolarů, informují Financial Times.

Stovky milionů dolarů z té ztráty pohlcuje výzkum, jehož cílem je zavedení robotických dopravců, elektrických aut bez řidiče. Ztráta však investory neodrazuje, protože prvky sdílených služeb a nových technologií, zahrnujících internet věcí, velká data a umělou inteligenci, otvírají cestu k budoucnosti. Platformy vítězů přitom dokážou shrábnout podstatnou část rýsujících se příležitostí.

Proto také v těchto oborech rychle vyrostla řada obrů. Ve sdílené dopravě jsou hlavními konkurenty další sanfranciský Lyft nebo pekingský Didi Chuxing (Titi Čchusing), ale mnohem větší obři jsou už v dalších oborech sdílených platforem jako třeba ubytovací služba Airbnb, obrázková databáze Pinterest, softwarová Palantir, nemluvě o Facebooku. Amazonu či Googlu.

V době, kdy se tato informace v FT zpracovávala, vstoupil do hry také první čínský soukromý výrobce automobilů ve spolupráci s Daimlerem a Volvo (dříve byly zahraniční účasti spojeny jen se státními automobilkami). Viděl jsem jen jeho novou montovnu v Chungxiao (Čchung-siao) u přístavního města Ningbo (Ningpo). Je pěkná, čistá, krásně to tam běží bez zásob a s různými modely na stejné lince, ale vzdálenější budoucnost vzniká jinde. Výmluvnější jsou statistiky, jak se Geely dere žebříčkem prodejů a v Číně už dosáhl třetího místa, takže ambicemi i kapitálově na to nejspíš má.