Další dramatický den brexitového příběhu, úterý 29. října, byl plný zvratů. Těsně předtím konzervativní vláda uznala konec nadějí na Brexit před Dušičkami, který premiér Boris Johnson sliboval, i kdyby měl skončit „mrtvý v příkopě“. Nakonec potvrdil dopisem do Bruselu, že přijímá prodloužení termínu odchodu do 31. ledna 2020. Opozice zase přistoupila na předčasné volby. Zbyla otázka, jak to udělat.

Pro vládu by byl nejvýhodnější postup podle zákona o zajištěném funkčním období parlamentu. Takový návrh předkládá premiér a lze jej pouze přijmout nebo odmítnout. Schválení však vyžaduje hlasy dvoutřetinové většiny. Vláda ve skutečnosti dostala o 134 hlasů méně a návrh byl odmítnut.

Novou variantu představovala novela tohoto zákona, v hantýrce „jednořádková“, která by pouze změnila datum nejbližších voleb, a na to stačí obyčejná většina. Avšak v této variantě už mohou do hry vstupovat i poslanecké návrhy. Vládní návrh nakonec zaplnil celou jednu stránku, přilepilo se tam toho víc. Byl doručen do Dolní sněmovny v pondělí dvě hodiny před půlnocí a navrhoval předčasné volby 12. prosince. Opoziční poslanecké návrhy přišly hned ráno a měly nukleární razanci.

První chtěl rozšířit volební právo také o další kategorii nejmladších voličů, osoby starší 16 let, a k tomu ještě o občany EU, kterých v Británii žijí asi 3 miliony. To by znamenalo, že výsledek by byl znám předem, protože nikdo z této skupiny nezvedne hlas pro konzervativce a Brexit. Druhý návrh požadoval uspíšit volební den na 9. prosince. Podle skotských nacionalistů šlo o to předejít době, kdy už je ve Skotsku po 16. hodině tma a zima a nedá se agitovat na veřejných prostranstvích. Předseda Labouristů Jeremy Corbyn zase vyslovil obavu, že 12. prosinec už zastihne studenty na cestách z univerzit domů, takže vypadnou z hlasování.