Velká diplomatická mobilizace, která probíhá v těchto dnech ve světě, možná nemá obdobu. Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) se setkal v Pekingu s jihokorejským prezidentem Moon Jae-In (Mun Če-in), ruský prezident Vladimír Putin volal americkému protějšku Donaldu Trumpovi, britský ministr zahraničí jednal v Londýně s japonským kolegou Taro Kono, zatímco a generální tajemník OSN Antonio Guterres navštívil v Tokiu premiéra Shinzo Abe (Šinzó Abe), kde sondoval situaci kolem KLDR, než o ní mělo jednat páteční zasedání Rady bezpečnosti. Tentokrát však měla jednat na vyšší úrovni než obvykle, v obsazení ministrů zahraničních věcí. Tedy i za účasti amerického Rexe Tillersona.

Tohle všechno se formálně děje kvůli severokorejským raketám, které už jsou schopny dosáhnout území Spojených států, ale fakticky kvůli tomu, že mluvčí Bílého domu popřel připravenost Washingtonu k bezpodmínečnému jednání s Pchjongjangem. Rex Tillerson takovou nabídku učinil, chce jednat s Korejci napřímo a bez jakýchkoliv předběžných podmínek, ale mluvčí Bílého domu, prohlásil, že jedna podmínka splněna být musí, Severní Korea „musí zlepšit své chování“. Co to znamená, nikdo neví.

Alternativou Bílého domu však je, že „všechny možnosti jsou otevřeny“. Znamená, že se chystá válka?  Severokorejský vůdce Kim Jong-un (Kim Čong-un přitom považuje za vyhlášení války i spuštění námořní blokády, kterou Spojené státy navrhují. Ze severokorejské jaderné munice jde strach, proto analytici přemítají nad bleskovými údery, které by v jednom okamžiku bezpečně zničily veškeré možnosti severokorejské odvety. Na papíře to vypadá moc pěkně, ale co by se stalo, kdyby se to nepovedlo? A kdo by zastavil jaderný mrak, který by se nad KLDR zvedl a vydal se volně do šírého světa jako oblaka z Máchova Máje? A to raději nemluvme o představě milionů mrtvých, kteří by se s tím jaksi svezli…

To považují všichni, zřejmě včetně Tillersona, za nepřijatelné. Čínský prezident to výslovně řekl svému jihokorejskému protějšku (ten to tvrdí od okamžiku, kdy byl letos zvolen), Putin to sdělil Trumpovi, a přitom zaujal opatrnou pozici, aby mohl pomáhat při případném zprostředkování jednání. Čínský prezident se shoduje s jihokorejským o potřebě denuklearizace Korejského poloostrova. Také ruský prezident odmítá, že by KLDR měl být přiznán status jaderné mocnosti, což je v logice věci podpora čínského a jihokorejského stanoviska. KLDR se bojí vývoje, jaký viděla v Iráku nebo Lybii, kde byli vůdcové popraveni, a chce bezpečnostní záruky.