Jedná se o stovky miliard korun z evropských fondů. Projekty jsou nasmlouvané za 569 miliard, z toho nám prozatím Evropská unie proplatila 138 miliard korun, a mezitím máme informaci z Evropské komise, že od 9. března České republice nebudou propláceny žádné faktury, zaznělo v otázce místopředsedy sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka ve čtvrtečních ústních interpelacích na předsedu vlády Petra Nečase (ODS). Kdo za to bude odpovědný? Co když o více než 400 miliard korun přijdeme?
Odpověď, jak jinak, sáhla po modelu „hoď to na socany“. Nazývám ji „kamenem mudrců“, kterým se hodí, kdykoliv je třeba řešit libovolný problém trojkoalice.
Petr Nečas na otázku konkrétně odpověděl takto:
„Ano, v současné době Česká republika obdržela takzvaný warning letter, kde na základě analýzy Evropské komise a Evropského účetního dvora tím hlavním důvodem, proč jsou pozastaveny platby v rámci celého systému operačních programů, je samozřejmě otázka fungování celého auditního systému. Musím říci, že tento auditní systém byl vymyšlen a certifikován, tento tedy špatně fungující auditní systém byl vymyšlen a certifikován samozřejmě na ministerstvu financí v letech 2005 a 2006, čili ten, kdo nese odpovědnost, se jmenuje Bohuslav Sobotka.“
Bylo by to vtipné, kdyby to byla komedie za stokorunové vstupné. Jenže na tuhle legraci si musíme připlatit podstatně víc.
Podle informací vysokých úředníků z ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, kteří byli v minulých dnech v Bruselu, aby si nechali problém vysvětlit, je to ovšem trochu jinak. Jak uvádějí na serveru Česká pozice, jedná se nejen o špatnou kontrolu toho, zda nejsou peníze zneužívány, jako že jsou, ale hlavně o častou fluktuací úředníků, kteří mají čerpání z fondů na starosti.
První věcí po nástupu už vlády z roku 2006, ve které dělal Nečas místopředsedu, totiž bylo rozehnání odborných skupin, které dávaly dohromady základní dokumenty, jako byl Národní rozvojový plán a Národní referenční strategický rámec. Všichni, kdo tomu rozuměli, museli pryč. Kádrová smršť, která nedávno proběhla na ministerstvu školství, je jen komickou tečkou za urputnou snahou urvat všechny toky evropských financí pro sebe, a pokud možno bez kontroly.
Teď se pochopitelně hádá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP), který má na krku nefungující audit, s ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským (VV), který má na starosti koordinaci neexistujícího čerpání, kdo za to může. Když se však přišlo na to, že za to může vláda sociální demokracie, která končila po volbách 2006, si mohou oddychnout. Všichni, kdo přišli po ní, už tam byli zřejmě jen od toho, aby brali vysoké platy. Práce tam byla buď úplně zakázaná, nebo byla postavena na tak dlouhém vedení, že se o nedostatcích systému dozvěděli až po šesti letech, a to ještě tak, že jim ho v Bruselu omlátili o hlavu.
Jistěže bude nějaká souvislost i mezi tím, že krátce před tím, než došlo k zastavení dotací z evropských fondů, Nečas odmítl podepsat smlouvu o dluhové brzdě. Když už si chceme vyskakovat, tak za své.
Nešlo ani tak, o to, že by snad pražská vláda nebyla ochotna nějaké ty rozpočtové škrty slíbit, případně je zakomponovat třeba i do ústavy. V ústavě už toho je, vždyť tam máme i všeobecné referendum. Nebo máme zákon o státní službě, který jsme přijali také jako podmínku vstupu do EU – a komu vadí, aby si kdykoliv přijal nebo vyhodil kohokoliv, jak se mu zrovna zlíbí. Přijímání ústavních omezení rozpočtových dluhů je navíc nádhernou příležitostí k sebechvalným projevům, takže o to se nenecháme připravit.
Kdyby však byla dluhová brzda přijímána podle současných pravidel fiskálního paktu eurozóny, měla by dvě slabiny. Zaprvé, platila by i pro Nečasovu vládu, nikoliv až pro opozici, která ten snědený krám nepochybně převezme po příštích volbách. A za druhé, podléhala by mezinárodní kontrole, takže by se nedalo vystačit s nafukováním v úslužných médiích.
Je docela možné, že Nečas přistupoval k fiskálnímu paktu jako k něčemu, co je možné zobchodovat za smířlivější přístup k dotacím. To mu tedy nevyšlo. Ale zastavení dotací nutně způsobí domácí finanční lavinu. Ve státním rozpočtu je zakomponováno očekávání, že letos evropské fondy přispějí stovkou miliard korun. Projekty běží dál, přestože je vyplácení pozastaveno. Jsou tedy zálohovány ze státního rozpočtu. A když evropské peníze, které mají tyto zálohy pokrýt, nepřijdou? Bude se holt znovu škrtat.
Teď se vláda pere o rozdělení čerstvé porce škrtů ve výši 24 miliard korun. Evropské dotace jsou zastaveny do června, takže řekněme v ohrožení je polovina letošního přídělu a ve vzduchu lítá vyhlídka na chybějících dalších 50 miliard korun. Budou se snižovat důchody? Nebo si lidé mezitím pro vládu dojdou?
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
