Zbyněk Fiala: Co když příští rok nevzejde obilí?

17.12.2018 7:35 | Zprávy
autor: PV

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že vláha, která nám v extrémně suchém roce chyběla, začne během zimy doplňovat zásobu. Důvod, proč na Česko působí sucho mnohem víc než třeba na Rakousko, hledejme také v českém pojetí zemědělských dotací, které jsou příspěvkem na to, abychom mohli půdě a krajině víc škodit. Tady už nejde o peníze, ale o život.

Zbyněk Fiala: Co když příští rok nevzejde obilí?
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Při sledování rozpočtové debaty ve sněmovně se zdá, že tím nejdůležitějším, co ovlivňuje naši současnost i budoucnost, jsou peníze, a že osud našich dětí a příštích generací závisí jen na tom, zda nebudeme v příštím roce ve schodku. Jenže budoucnost vnuků a pravnuků by byla ohrožena, i kdyby žádný schodek nebyl, protože víc záleží na tom, na co ty vyplácené peníze budou. Například, když jsou zemědělské dotace přidělovány podle rozlohy obhospodařované zemědělské půdy, bez ohledu na to, co se na ní děje, je to příspěvek na rabování národního bohatství, při kterém se bezstarostně projídá i chleba vnoučat a pravnoučat.

Zemědělské podniky celkově dostávají přes 40 miliard korun ročně, další peníze jdou na služby, výzkum a podobně. Je v tom samozřejmě víc evropských zdrojů než českých, a tak znovu svitla naděje, že se na ně soustředí pozornost díky debatě, která proběhla v Evropském parlamentu. Pravda, smyslem té vzrušené rozpravy o Andreji Babišovi nebylo, aby z příštích generací spadlo riziko, že budou živořit na polopouštní vyplundrované krajině. Hlavně čeští europoslanci nám důrazně sdělili jen to, že po cecíku se sápou jiní. Nicméně buďme rádi, že české zemědělské dotace pronikly do centra naší domácí debaty a zkusme je tam chvíli udržet. Nejde o peníze, jde o život.

Už na jaře varovali hydrologové z Českého hydrometeorologického ústavu, že průtok řady řek je několik let na minimu od počátku pozorování a že nás můžou čekat dlouhá suchá období, jaká zažili naši předkové před 150 lety. Seminář, který vyhodnocoval tříleté sucho do roku 2017, jeho dopady a přijatá opatření, připomněl historickou zkušenost, že nedostatek vody může být cítit ještě po desetiletí (ZDE).

I v onom suchém čase před 150 lety si za to lidé mohli dost sami. Například spousta starých rybníků byla vysušena, aby se jejich bahnité dno využilo jako vynikající orná půda. Likvidace rybníků ještě zesílila po rozšíření výnosné cukrové řepy. Dalo by se to srovnat s vypalováním tropických lesů, které musely ustoupit třtině nebo palmovému oleji. Jenže to ještě nebyly klimatické změny. Teď provází naše vegetační období sucho a horko.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Šedá ekonomika

Jak jste s šedou ekonomikou bojovali vy nebo to nepovažujete za něco, co je třeba řešit? A k tomu komplikování života podnikatelů, nemyslíte, že hlavně pro ty menší podnikatele byla dost rána pod pás, když jste jim zrovna Vy zvýšili odvody, a to dost drasticky? Podpoříte teď ANO, které je chce sníži...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Proč Česká televize lže?

15:57 Jiří Paroubek: Proč Česká televize lže?

Mám na mysli Interview vysílané v úterý 17. prosince, které vedla nová hvězda ČT redaktorka Kručinsk…