Rozhodující ceny v ekonomice jdou dolů, u průmyslových výrobců meziročně o 3,3 procenta a u zemědělských výrobců dokonce o 9,3 procenta. Ceny stavebních prací stagnují, protože jsou dole už dlouho.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/vyvoj-indexu-cen-vyrobcu-1-ctvrtleti-2015

Je to deflace jako vyšitá. Ve světě se proti ní bojuje doplňováním hotovosti a negativními úrokovými sazbami, což obojí zároveň snižuje kurz měny. U nás ČNB sáhla přímo k devalvaci, protože s dalšími nástroji neumí zacházet. A teď vidíme, že s devalvací jí to taky nejde. Připomíná to nezávislost kluka ze školky, který tátovi sebral klíčky od auta, a teď se rozjíždí po dvoře proti zavřeným vratům.

Situace je o to bídnější, že exportním firmám se zahraničními vlastníky může být politika ČNB ukradená, žijí s mateřským podnikem v eurozóně. Zato ti domácí to schytali hned dvakrát, vstupy jim zdražuje už to, že koruna je nalepená na klesající euro, a k tomu jim ČNB přihodila svoji devalvační porci. A protože jde o menší firmy, které působí v regionech, trpí i morovou ránou, kterou ČNB seslala na kampeličky. Ustřihla kanály lokálního financování, protože nezvládla zákonem svěřený dohled.

Ale soustřeďme se dnes na to nejdramatičtější číslo, kterým je propad cen zemědělských výrobců meziročně o 9,3 procenta. Na první pohled je to masakr srovnatelný se stavebnictvím. Jenže v zemědělství vstupuje do hry ještě jeden faktor, dotace. Ten způsobuje, že je to jedno. Trh, netrh, výsledek, nevýsledek, hlavně když je peněz dost.