Lidi to chtějí a sněmovna je pro. Paušální daň pro živnostníky (daně opravdu bez papírů) si přejou čtyři z pěti dotázaných (78 %, průzkum Median). Proto když se tento vládní návrh objevil před prázdninami ve sněmovně, v prvním čtení snadno prošel. Po pravdě řečeno, principiálně jde o návrh bezkonfliktní, protože ani s detailním papírováním se na daních od živnostníků skoro nic nevybralo. Loni touto dobou rozpočet dostal od živnostníků 2,5 miliardy korun, letos se jim naopak rozdávalo. Nově by měli živnostníci rezervovat na daně symbolickou stovku měsíčně, ke si které ovšem připlatí ještě 3126 korun sociálního a 2514 korun zdravotního pojištění.

Avšak na řadě je i zrušení superhrubé mzdy, které znovu slíbil premiér Andrej Babiš před odchodem na dovolenou, a tady by už o velké peníze šlo. Obrovský daňový skok by spočíval ve zrušení Topolánkova daňového triku, kdy zákon nabídl na první pohled lákavou sazbu 15 procent (nominální), ale lstivě se to počítá tak, že zaplatíte o třetinu víc (skutečná sazba je 20,1 procenta). Když se před časem znovu začalo uvažovat o zrušení tohoto světově unikátního podvodu, bylo to spojeno i s mírným snížením celkové daňové zátěže. Nominální sazba by se zvedla na 19 procent, ale to už by byla sazba skutečná.

Daň by se tedy zprůhlednila a zároveň fakticky snížila, ale jen o jeden procentní bod. Někomu se může zdát jedno procento jako nic, ale když promítneme takové snížení sazby zaměstnanců do celkových příjmů státního rozpočtu, může znamenat výpadek ve výši 20 miliard korun. A snížení skutečné sazby na 15 procent, kdy byste opravdu zaplatili jen to procento, které na vás civí přes deset let ze zákona? To by byla velká rána. Údajně má stát 90 miliard korun.

Výraz „údajně“ je namístě. Dáte koni ovsa a on udělá hopsa. Ale jak velké hopsa? Co když kůň ztloustne, zleniví a lehne?

Teoreticky mohou peníze navíc zvýšit spotřebu a vracet se v podobě nejrůznějších daňových příjmů – od korporátních daní výrobců a příjmových daní zaměstnanců, kteří to vyrobili, přes vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění, až k vyššímu výběru DPH a spotřební daně, které zaplatíme hned u kasy. Co když se však peníze navíc k té kase vůbec nedostanou? Co když peníze navíc pomůžou jen poplatit nájmy a telefon a zamíří do úspor, abychom se ani příště netřásli před exekutorem? Z peněz na účtu nebo v matraci se daně neplatí. A lidé s nízkými příjmy musí být opatrní.