Pozorně jsem si přečetl článek čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Právu před jeho státní návštěvou Prahy. Je z něj patrné několik věcí. Čínské partnery se podařilo přesvědčit, že stále máme průmyslově co nabídnout. Pochvalně se zmiňuje o českém strojírenství a automobilovém a leteckém průmyslu. Pravděpodobně jde také o využití volných kapacit v těžkém průmyslu a energetice, které mají jinou hodnotu v Číně a u nás.

Ale nemylme se, současné nedýchatelné ovzduší čínských průmyslových center není budoucností, kterou nabízejí. „Nový národní pětiletý plán ekonomického a sociálního rozvoje akcentuje inovativní, koordinovaný, ekologický, otevřený a sdílený koncept rozvoje,“ píše prezident Si. K tomu „ekologický“ patří například světové prvenství v rozvoji obnovitelných zdrojů energie, s největšími větrnými parky a slunečními elektrárnami a nejrychlejšími tempy přírůstků. Evropě vadí, že je to příliš laciné, avšak z toho je zřejmé, jak obor pokročil. Má reálnou šanci.

Výraz „inovativní“ není třeba rozvíjet, Čína není Česko, kde se musí inovace předstírat, aby se na ně dala nasát nějaká evropská dotace. Přejděme raději k výrazu „koordinovaný“, což znamená strategické plánování a vize, něco, co by řada českých znalců chtěla prezidentu Si během jeho návštěvy ČR vymluvit. Rádi by ho poučili, že „trh řeší vše“. Se zamlčeným předpokladem, že trh se tomu jen říká a řeší to vše ve prospěch malé skupinky těch, kdo si to tak zařídila.

Výrazy „otevřený“ a „sdílený“ jsou mnohoznačné. Očima pirátů (další moje oblíbená orientace) je otevřenost přirozenou formou spolupráce, kdy lze volně navazovat na dosažené řešení (lze je sdílet a rozvíjet). V takovém prostředí se právo copyrightu používá jen k tomu, že si myšlenku nikdo nesmí vyhradit pro sebe a musí respektovat její obecnou dostupnost. Dál toto téma zdvořile nerozvíjejme.

V čínských dokumentech míří „otevřenost“ trochu jinam a lze ji chápat jako signál aktivního postupu proti pokusům obklíčit Čínu systémem dohod, které Říši středu vylučují. Jako třeba Dohoda o transpacifickém partnerství sousedů Číny s USA (TPP). Čína místo toho prosazuje sdílení společně budované infrastruktury „Hedvábné stezky“ a otevřenou spolupráci ve vnitrozemském pásu, který ji bude obklopovat. Logika je průzračně jasná – mají-li být obchodní trasy a toky výrobků plynulé, nesmí být proloženy dírami, kam se nesmí nebo nemá.