Do sněmovny míří revoluční zákon s kódovým označením OZE LEX II, který má nabídnout šanci, že příští české zimy už nebudou ve výlučné režii velkých energetických společností a obchodníků, tedy i nejvyšších cen energie, nejvyšších záloh a nejvyššího rizika energetické chudoby v Evropě. Měli by dostat konkurenci v podobě občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Je tu však velké riziko, že vláda couvne před konflikty s centralizovanou energetikou, které se zrušení energetického otroctví občanů vůbec nelíbí. Možná se zalekneme historie USA, kde spor o otroctví vyvolal občanskou válku.

Vláda možná počká, až doběhnou povinnosti předsednické země, která musí aspoň naznačovat ochotu převzít evropské směrnice odkopávané dva roky po splatnosti. Jenže pokud připustí další zdržení, rozhořčí zejména obce a města s plány na přiblížení energetiky občanům, když už to jednou jde. Samosprávy láká možnost, že se to dá provozovat i v malém a potom sdružovat do virtuálních elektráren, jak se to děje v okolních evropských zemích.

Tato energetická družstva nemusí honit obchody přes burzu a tvrdit, že tu jsou nikoliv kvůli světlu a teplu, ale kvůli maximálnímu zisku minoritních akcionářů. Když se to vezme za správný konec, energetika nás přestane zubožovat a začne nám vydělávat. Ono nám vlastně pomáhá i to, že to velké energetiky přehnaly a vyšponovaly ceny do nebes. To jenom zvyšuje atraktivnost alternativy, která by obrátila tok peněz.