Zvolený americký prezident Donald Trump, kterého ještě čeká nelehká zkouška v podobě hlasování kolegia volitelů, musí svou vládu budovat už teď, a tak nepřestává překvapovat výběrem svých spolupracovníků. Například výběrem šéfa Agentury na ochrannu na ochranu životního prostření EPA. Má jím být Scott Pruitt, ministr spravedlnosti z vlády olejářské Oklahomy, který byl tvrdým kritikem této agentury a soudí se s ní kvůli údajnému zneužití jejího mandátu.

Pokud jde o ty soudní bitvy, má šanci je vyhrát, protože prezident Barack Obama nedokázal protlačit zákony na ochranu klimatu přes Kongres ovládaný republikánskými popírači lidského vlivu na klimatické změny. Sáhl proto po nástroji, který spadá pod jeho exekutivní pravomoci. Nařídil změnu parametrů, podle kterých bude EPA sledovat dodržování Zákona o ochranně čistého ovzduší, a zahrnul tam i limity oxidu uhlíku a skleníkových plynů.

O to samozřejmě může vzniknout spor. Ale aktuálnější je spor o to, nakolik je Trumpovo personální rozhodnutí namířeno proti ochraně klimatu a co skutečně mohou jeho federální zásahy doopravdy změnit. Tady může hodně napovědět právě ona Obamova bezmoc. Podobně to může dopadnout i v negativním směru.

Pokud jde o skutečné záměry zvoleného prezidenta Trumpa, něco jiného o nich napovídá předchozí schůzka s bývalým viceprezidentem Al Gorem, který za vlády prezidenta Clintona zápas o ochranu klimatu zahajoval. Trump se setkal také s hercem Di Caprio, další osobností v čele klimatického hnutí. Po těchto schůzkách nicméně rozhodl o návrhu Pruitta do čela EPA.

Ponechme stranou, že Trumpovy personální návrhy musí projít schvalováním v Senátu, kontrolovaným zástupci té části Republikánské strany, která je k Trumpovi takříkajíc ve vnitřní opozici. Důležitější je, že rozvoj obnovitelných zdrojů a útlum uhelných elektráren v USA už dávno nezávisí jen na nějakých předpisech, ale je hnán logikou technologického pokroku a nástupem nových průmyslových sil. A těm patří ekonomická budoucnost i bez podpůrných paragrafů. Například uhlí se už nedá pomoci, když nové těžební technologie – byť s nemalými důsledky na životní prostředí – otevřely ložiska břidlicového plynu a ropných písků a umožnily, aby USA svou produkcí předehnaly i Saúdskou Arábii. Uhlí se propadlo, protože narazilo na levnější konkurenci. Spotřebu fosilních paliv snižují i obnovitelné zdroje.