Zprávy o vývoji klimatu, které zpracovává mezivládní panel vědců IPCC v pětiletých cyklech pod patronací OSN, se zatím zaměřovaly hlavně na energetiku jako hlavní zdroj uhlíkových emisí. Když se však v polovině tohoto cyklu spočítalo, kolik skleníkových plynů produkuje zemědělství a výroba potravin, zjistilo se, že představují stejnou klimatickou zátěž jako energetika a vypouštějí do atmosféry zhruba stejný, tedy čtvrtinový podíl celkových emisí. Najdeme to ve zvláštní zprávě o půdě, krajině a zemědělství, která je nyní dostupná na internetu (viz).

Tiskovka v sídle Mezinárodní meteorologické organizace v Ženevě, po skončení závěrečné redakce uvedené zprávy, byla vysílána v přímém přenosu do celého světa. Sledoval jsem to v sále pražského zastoupení OSN a žasl, kolik přišlo novinářů, a uprostřed prázdnin! Seděli i na zemi. Něco podobného jsem naposledy zažil před třiceti lety, když jsem se protlačil na zem až přímo pod pultík, abych pro čtenáře Mladé fronty zachytil revoluční teze z prvního prohlášení Čalfovy prosincové vlády.

V Ženevě se střídali editoři jednotlivých kapitol a novináři v Praze psali s notebooky na kolenou rovnou načisto. V čem spočívá ten trhák? Stačí se rozhlédnout po českých umírajících lesích. Stačí denně sledovat zprávy, že ani poslední deště nevymanily republiku z katastrofálního sucha. Tak dlouho jsme se tvářili, že o nic nejde, až jsme v tom po uši.

Zatímco v energetice už probíhá nástup obnovitelných zdrojů a v dopravě spouští jasný trend elektromobility, v činnostech, které jsou spojeny s užíváním půdy a krajiny se situace zhoršuje. Pokud se nic neudělá, globální produkce skleníkových plynů ze zemědělství do roku 2050 vzroste o dalších 30 procent.

Globální? A co u nás? Už nás ani nezaujmou zprávy o děsivém odlesňování v Amazónii, kde se každou minutu mění v pařezy plochy o rozloze několika fotbalových stadionů, protože u nás je to víceméně stejné. A zatímco v Amazonii vláda ustupuje zájmům latifundistů a těžařských společností, u nás se do konfliktu velkých vlastníků s veřejným zájmem připletli ještě myslivci.  Přemnožená zvěř, jejíž stavy se bůhvíproč nemění, spase všechny mladé listnáče jako zpestřující salát.