Je hrozné vedro, možné je všechno. Otřásl jsem se nad českou zprávou na Echo24, že přední americký vědec označil vědu o klimatu za „masívní a šokující novinářskou pseudovědu“, ale narazil jsem. Moje žena Marie, která se mnou tiše nesouhlasí skoro ve všem, okamžitě radostně vykřikla: „Má pravdu!“ (ZDE)

Dobře, u nás doma (a možná i u Klausů a u Zemanů) má John F. Clauser pravdu, ale má ji i v domě, který obývá někde v kalifornské Pasadeně? I když jeho oborem je potírání „lokálního realismu“ v kvantové fyzice, s reálným životem to může být obtížnější. Představuji si, jak tento oslnivý znalec mikrosvěta, který učil svět zacházet s propojenými fotony, doma narazí na rozhodný nesouhlas jenom proto, že už toho bylo dost. Že má Nobelovku? I kdyby měl za zády třeba švédského krále!

Před očima rozvíjím scénu, jak zkušený instalatér a údržbář nových kvantových systémů (kvantový mechanik) přijde z práce dřív než jindy, hodí kabelu s nářadím do kouta a vysype na manželku Celinu utkvělou myšlenku, že bezpečné bio okurky by mohli mít i v zimě, kdyby si konečně postavili na zahradě ten skleník. „Ani náhodou!“ odsekne ta milá paní. „Kdo to pak bude zalévat a větrat?“ A jestliže věda není schopna vyřešit ani zalévání a větrání skleníku na zahradě, jak si může troufat řešit skleníkové podmínky na úrovni celé planety?