Zástupci 38 evropských organizací a vědeckých institucí se pozastavují nad tím, že je přehlíženo riziko stále rozsáhleji používaného glyfosátu, na které loni v listopadu upozornila Světová zdravotnická organizace a její Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC. Část z nich už vyzvala Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF, aby se přehlížením tohoto rizika zabýval. Vědci a aktivisté se snaží zabránit prodloužení licence pro glyfosát na další období, pravděpodobně o deset let. Rozhodnutí má padnout v Evropské komisi už 18. a 19. května.

Loni v listopadu IARC varovala, že se jedná o látku, která je „potenciálně rakovinotvorná pro lidi“. IARC se opírá o zjištění velkého počtu studií shromážděných a vyhodnocených 17 předními nezávislými vědci, že souběžně se zvyšováním spotřeby glyfosátu (v ČR jde o zhruba milion litrů ročně, deci na každého občana) roste počet případů některých typů rakoviny. Evropské právo přitom nedovoluje schválení používání látky, která by byla potenciálně rakovinotvorná pro lidi. Vzápětí se proto rozpoutala bitva o zvrácení tohoto posudku.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA označil uvedená statistická zjištění IARC za nedostatečný důkaz škodlivosti, a tvrdí, že látka potenciálně rakovinotvorná není. Nato 94 vědců z 25 zemí označilo stanovisko EFSA za “vědecky neakceptovatelné, zásadně chybné a zavádějící”.

Nejde jen o debatu na stránkách vědeckých žurnálů. Je tu zmíněná žaloba na EFSA k OLAF, ke které se v minulých dnech přidal i Mnichovský institut pro životní prostředí a německá pobočka sdružení Pesticide Action Network. To jsou špičkoví němečtí vědci. Vzduch houstne hlavně proto, že zpravodajem pro schvalovací proces, který organizovala EFSA, byl Německý úřad pro posuzování rizika BfR. Ten vedl výzkum evropské Akční skupiny pro glyfosát a podpořil její závěr, převzatý pak i EFSA, že rakovina nehrozí. Jenže - sám vlastní názor změnil, protože ve zprávě zmiňuje, že původně se ztotožňoval se zjištěním AIRC.

Příběh schvalování glyfosátu je tedy hodně zamotaný, a k tomu i zcela nedemokratický. Teoreticky by o demokracii jít ani nemělo, ve vědě se nehlasuje. Avšak nejde jen o vědu, jde i o moc, o miliardy dolarů. Glyfosát zajišťuje třetinu příjmů nadnárodní společnosti Monsanto, jejíž budoucnost je vysloveně závislá na prodloužení licence pro tuto látku. Evropské právo přitom pracuje s podmínkou, že je to výrobce, kdo má dokázat neškodnost toho, co chce uvést na trh. Vypadá to logicky, ale zakládá to drsné křížení zájmů - dává se tím kontrola schvalovacího procesu do rukou těch, kdo mají být kontrolováni.