Událostí roku může být úterní jednání delegací obou Korejí v Pchanmundžomu. Zatím vyneslo pouze severokorejský souhlas s účastní na zimních olympijských hrách u jižního souseda. Bruslaři na oválu jsou samozřejmě něco jiného než rakety ve vzduchu, jak se organizátoři dlouho obávali. Ale s podobnými nadějemi se přijímala také pingpongová diplomacie před více než 40 lety. Když se tenkrát poprvé utkali stolní tenisté ČLR a USA, šlo o víc než přelety celuloidových míčků – tavily se ledy, které stály v cestě vyjednavačům.

Jak se ten svět dokáže rychle měnit! Ještě na konci minulého roku se zdálo, že korejská válka je na spadnutí a schytají to oba konce poloostrova. Zatímco USA by zaútočily na předpokládaná rozmístění severokorejských raket a jaderných zbraní, KLDR by obrátila všechny hlavně na jih, kde mají na dostřel polovinu obyvatelstva Jihokorejské republiky.

Potom ale severní Kim v překvapivém novoročním projevu nabídl účast svých sportovců na olympiádě a vyzval k jednání obou Korejí na vrcholné úrovni. Jihokorejský prezident Mun Če-in , který od začátku svého funkčního období mobilizuje spojence k uklidnění situace, výzvu okamžitě přijal. Na změnu rétoriky zareagoval dokonce i americký prezident Donald Trump a po týdnu kývl na otázku, zda by byl ochoten se severokorejským prezidentem přímo  jednat. Byť, jak dodal, „po splnění určitých podmínek“.

To hlavní se však odehrává v Koreji. Ihned bylo navázáno přerušené přímé telefonické spojení na horké lince mezi Pchjongjangem a Soulem. Na obou stranách je vidět, že chtějí vzácnou historickou příležitost využít. Co může přinést? Skutečně se mohou sblížit tak rozdílné země, jako je chudá a uzavřená KLDR a jeden z vítězů globalizace Jihokorejská republika? Odpověď zní, mohou, a moje předpověď zní, že to nemusí trvat dlouho.

I když běžné zpravodajství z Korejského poloostrova vykresluje obě části jako nesmiřitelné protiklady, není tomu tak. Nespojuje je jen zbylých pár stařečků a prababiček z rodin rozdělených válkou. Ta ostatně neskončila, pouze ustala roku 1953 vyhlášením příměří. Stačí však krátký pobyt v obou zemích, abyste si povšimli společných rysů starobylé korejské kultury, které jsou patrné všude. Třeba ve slavnostním oblečení žen, které vychází z tradičního kroje, nebo v oblibě společného ranního cvičení a stmelujících rituálů.