Italská politická scéna dostává novou podobu, píše o výhře Pěti hvězd v Římě a Turínu britský Guardian. Italská vládní Demokratická strana odchází poražena antisystémovým hnutím, zdůrazňuje Le Monde a označuje to za dosud největší úspěch zakladatele hnutí, blogera a televizního baviče Beppe Grilla.
Grillo založil hnutí M5S před sedmi lety z protestu proti politice zavedených stran a z hluboké nespokojenosti s podmínkami členství Itálie v eurozóně i EU. M5S rovněž zaujímá výrazně antiglobalistický postoj, hlásí se k myšlenkám ne-růstu (není možný věčný růst na planetě s omezenými zdroji) a má řadu programových cílů, jaké by slušely straně zelených.
Co hlavního, hnutí je budováno zdola, aktivisty, kteří prošli místními boji. Proto jde dál, než vznikající nová levice, která se formuje v britské Labour party pod Corbynovým vedením nebo ve Spojených státech mezi podpůrci kampaně Bernieho Sanderse, nemluvě o řecké Syriza, španělské Podemos nebo stranách v Německu a Francii s levicí v názvu. Prosazuje přímou demokracii a je přesvědčena, že stát by se dal na těchto principech spravovat s minimálními náklady.
M5S bývá zesměšňováno jako populistické hnutí
Itálie byla poprvé šokována výrazným úspěchem tohoto nového hráče v parlamentních volbách roku 2013, kdy Pět hvězd dostalo skoro 9 milionů hlasů. Vyhrálo tak doma, ale protože mělo výrazně méně hlasů od zahraničních Italů, umístilo se těsně za sociálně-demokraticky orientovanou Demokratickou stranou premiéra Matteo Renziho.
Jako každé hnutí budované zdola bylo Pět hvězd zpočátku dost nesourodé, což se Beppe Grillo pokoušel řešit autoritářsky. Dost se tím izoloval a v poslední době ustoupil do pozadí. Větší vnitřní volnost hnutí evidentně pomohla a znovu je postavila do role jasného vyzyvatele vládní Demokratické strany.
M5S bývá zesměšňováno jako populistické hnutí, ale to je obvyklá nálepka pro ty, kdo nedrží krok s oficiální propagandou. Už předtím dostalo příležitost po regionálních volbách na Sicílii, kde se zapojilo do činnosti relativně úspěšné koalice. Později obsadilo křesla starostů jak na Sicílii, tak v dalších italských středních městech. V praktickém vládnutí tedy potvrzuje seriózní přístup.
Výsledek překonal všechna očekávání
Avšak nynější úspěch v hlavním městě a v průmyslovém centru Itálie už nelze brát jen jako lokální nebo regionální. Výsledek překonal všechna očekávání, žasne nová římská starostka Raggi, ale ve skutečnosti volby jen potvrdily to, co naznačovaly už průzkumy. Bude zajímavé sledovat, co se bude v Římě dít, protože Raggi slibuje „budovat novou komunitu“. Podle jejích slov, každý ať třeba udělá jen něco malého, ale společně. Protože když lidé pracují jen pro sebe, nemá to žádnou budoucnost. Co horšího – varuje Raggi – vrátilo by se jen to, co tu už bylo…
V Turíně vyhrála teprve 31 letá ekonomka Chiara Appendino, a také ona sází na zlepšení vztahů mezi občany a obnovu důvěry pro vedení města.
„Každý Turíňan se musí cítit na radnici jako doma, její brány budou stále otevřené. Pro Evropskou unii v dnešním uspořádání je silnějších Pět hvězd jasnou hrozbou, protože uvažovalo o podobném referendu o unijním členství jako je Brexit. Itálie patří k zemím, které postihla finanční krize nejhůře a lidé si uvědomují propast mezi těmi, kdo za to mohli, a těmi, kdo za to platí. „Teď je řada na nás,“ napsal Grillo ve svém blogu. „A je to jenom začátek.“
Posílení opozice znamená zesílení protestu proti nepopulárním reformám v neoliberálním stylu, které Renzi prosazuje a spojuje s nimi svoji politickou budoucnost. Ta však nemusí být dlouhá, v říjnu jsou plánovány parlamentní volby.
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
