Bylo to smutné divadlo. Premiér Petr Fiala najednou zjistil, že válka na Ukrajině, kterou tak příkladně podporujeme, nás může zasáhnout také, a dokonce způsobem, který si nikdo neumí představit. „Bude to šok,“ znělo klíčové sdělení z premiérova televizního projevu k národu z několika stanic současně. „Ale nenecháme vás padnout,“ slíbil za vládu, která se taktak drží na nohou.

Premiér za ODS, strany, která v 90. letech prosadila privatizaci všeho, a klidně i do zahraničí, nás teď informuje, že předchozí vlády zklamaly, když nedokázaly zachovat čtvrtinový podíl norského plynu na českém trhu. A jak to měly udělat, když nám trubky nepatří? Měly je zestátnit? Proč ne, teď to vláda vedená premiérem za ODS navrhuje u menšinového podílu v ČEZ.

Je to zajímavý obrat. ODS se přece kdysi dostala k moci, když slíbila podíl v ČEZ rozdat v kuponovce. A to jsme měli kliku, že to ČEZ přežil, na rozdíl od ČKD, většiny Škody Plzeň, ostravského průmyslového jádra a spousty dalších zdrojů národního bohatství. O tom už se televizní projev k národu nezmínil.

Premiér Fiala také slíbil rozsáhlý program energetické suverenity, ze kterého čouhají obrovské náklady, protože zachovává přežilý model těsné centralizace („základním pilířem je jádro“). Zdá se, že dospěl do poloviny kurzu, už mává prapory liberální ekonomie, ale zatím ještě nehledí na ceny. Vypočítává, co všechno si opatříme. Bude to nesmírně drahé, ale uklidňuje nás: „Vláda se nechce zadlužovat.“

Tady mi chyběla otázka majora Terazky: „Čo si představujetě pod takým slovom zadlužovat?” Vytáhnete to z kapes občanů? Máte v klobouku další kouzla? Nemají podobu prodeje Českých drah, České pošty nebo Budvaru? Vytloukání klínu klínem? Jak moc si tím pomůžeme a kolik nás to bude stát na dražších službách?