Jak dopadne celý letošní rok, je stále obtížnější odhadnout. Letošní první čtvrtletí je o 0,8 procenta níže než loňské poslední, což je rozběh na celoroční pád o 3,2 procenta. Komu se zdá takový mechanický přepočet příliš pesimistický, ať se podívá na vývoj průmyslu, který zasvištěl o 6 procent níž, než byl ve stejném období loňského roku. Stejně rychle vysýchají i exportní tržby průmyslových podniků. Už teď však Nečasova vláda dosáhla prvenství - v délce hospodářského poklesu překonala tu Klausovu.

Analytici jen díky profesionálnímu tréninku nedávají průchod panice, byť se hlas třese. „Zveřejněné číslo představuje alarm a jeho interpretace prohlubuje již tak nelichotivou pozici ekonomické výkonnosti České republiky v žebříčku EU již blízko samotnému dnu," řekl jeden z mála důvěryhodných, Petr Zahradník, který nyní zaujímá pozici hlavního ekonoma Conseq Investment Management.

Výraz „blízko samotnému dnu“ by si měl premiér nechat vysekat nad futra své pracovny.

Opakuje se situace, které už jsme byli několikrát svědky – zatímco oficiální předpovědi slibovaly, že recese zpomalí, realita ohlásila, že zrychluje. Tomu se nelze divit vzhledem k tomu, že zrychluje také drancování peněženek drtivé většiny obyvatelstva, takže klesá domácí poptávka. Připomeňme, jak drsný signál vyslaly v březnu maloobchodní tržby za prodej motorových vozidel, když meziročně klesly o 8,9 procenta (a výroba motorových vozidel dokonce o 15,4 procenta).

Ještě před rokem by nad tím Jaromír Drábek (TOP) mávl rukou. Vzpomeňte, co řekl na žofínské konferenci o ekonomice, které se zúčastnili i zástupci zaměstnavatelů a odborů: „Domácí poptávka není výrazně určujícím faktorem pro rozvoj české ekonomiky.“