Povodním se diví jen naiva, příčiny jsou známy, dokonce i vládě. Podstata problému je zřejmá i ze závazných dokumentů přijatých za Nečase. Zatímco před očima plynou nekonečné záběry České televize z vesnic, kterým koukají z vody jen špičky střech, čtu si v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, kterou vláda schválila 10. listopadu 2010. Navrhly ji ministerstva zemědělství a životního prostředí, ale jsou tam úkoly i pro rezorty místního rozvoje a vnitra. Zpráva o plnění má být předložena do konce letošního roku.

 

Technickými opatřeními jsou hlavně betonová koryta, hráze a podobné stavební a konstrukční zásahy, zatímco přírodě blízká opatření znamenají nejčastěji návrat oku lahodící krajiny s meandrujícími toky a zdravými lesy.

 

Nahlédnutí do útrob mysli tvůrců koncepce nabízí SWOT analýza,která kvalifikovaně postihuje podstatné stránky problému. K realitě života však patří, že věcné postřehy musely být sesypány do směsky, ve které je ohlídán i dostatečný podíl rypadel a betonu.

 

Podívejme se aspoň na tu analýzu.

 

Silných stránek ta analýza moc nevidí, snad s výjimkou toho, že dnes už všichni vědí, že to není legrace. Výčet slabých stránek pak ukazuje, co všechno přesto děláme, aby opravdu přišly. Když však odečteme fakt, že nejsou peníze, úřady nemají autoritu a města mohou uvažovat jen o rozmístění zábran a razítek, vidíme velice poučný seznam kroků, kterými se od přírody naopak vzdalujeme (upozorňuji na ně zvýrazněním).

 

Zbyly nějaké příležitosti? Tou největší je zřejmě spoléhání na to, že povodeň lidi probudí a začnou jednat rychleji a komplexněji. Vidíme také vnímání rizik změny klimatu a doporučení, aby opatření mířila proti následku i příčině. Jenže jsou tu i hrozby, a tou největší je neschopnost domluvit se a nemožnost překročit hranice rozparcelovaných pozemků, kdy ochrana vlastnictví jednoho znemožňuje rozsáhlejší pozemkové úpravy a ohrožuje tak vlastnictví všech ostatních.

 

SWOT analýza vládní koncepce

 

SILNÉ STRÁNKY

Přijetí Strategie ochrany před povodněmi

Institucionální zabezpečení řízení ochrany před povodněmi

Vymezení záplavových území

Fungující předpovědní a hlásná služba včetně využívání informačních systémů a internetu veřejností

Široká nabídka prvků povodňové ochrany a znalost jejich použití

Nabídka dotačních titulů pro návrhy opatření do roku 2013

Realizace významných protipovodňových opatření Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

 

SLABÉ STRÁNKY

Neochota chráněných subjektů podílet se na opatřeních nadmístního nebo neregionálního charakteru

Krátkodobá „paměť“ společnosti o důsledku konkrétní povodně

Nevhodná urbanizace záplavových území a nedůsledné uplatňování zákazu staveb resp. jejich přizpůsobení se v záplavových územích a jejich aktivních zónách

Pomalá realizace pozemkových úprav

Snížená přirozená retenční schopnost krajiny

Zvýšená vodní eroze

Antropogenní poškození a degradace půd

Vysoký podíl zornění zemědělské půdy a její nevhodná fragmentace

Stav morfologie vodních toků

Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi

Nízké využívání přírodě blízkých opatření

Nedostatečné posuzování variant možných řešení v uceleném povodí s výběrem komplexního řešení

Nekomplexní posuzování aktivit v povodí

Velký podíl zpevněných ploch v povodích vlivem urbanizace

 

PŘÍLEŽITOSTI

Chápat povodně jako přírodní jev a vedle opatření ke snížení rizika jejich nepříznivých účinků hledat jejich využití jako zdroje vody

Projednávání koncepcí a návrhů opatření s veřejností ke zvýšení uvědomění potřeby realizace preventivních protipovodňových opatření

Využití zpětné vazby z dosud realizovaných opatření pro zvýšení efektivity nových návrhů

Zlepšení legislativních, organizačních a ekonomických nástrojů pro získání potřebných pozemků k realizaci opatření

Systémové řešení plánů pro zvládání povodňových rizik

Systémové řešení finančních zdrojů pro realizaci záměrů

Rychlejší řešení komplexních pozemkových úprav

Podpora takových preventivních protipovodňových opatření, která budou mít další pozitivní efekty na jevy spojené se změnou klimatu

Řešit problematiku nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných územích

Úprava legislativy s cílem otevření správy povodí efektivnějšímu působení v ploše povodí

Podpora výzkumu v oboru extrémních hydrologických jevů

 

HROZBY

Nedostatek rezerv státní půdy pro realizaci komplexních pozemkových úprav a staveb protipovodňových opatření

Nedostatek finančních zdrojů pro financování projektů po roce 2013

Neochota zainteresovaných stran (státu, měst a obcí, podnikatelských subjektů a občanů) vyřešit podíl na spolufinancování protipovodňových opatření

Obtížnost vyřešit koordinaci protipovodňových opatření s environmentálními cíli rámcové směrnice o vodách

Naplnění pesimistického průběhu předpokládané klimatické změny

 

Koncepce je tedy vcelku dobrá, avšak realizace se soustřeďuje hlavně na to, jak poslat vodu dál. Takže to vždycky schytá Ústí nad Labem, Děčín a Hřensko. A po nich Drážďany, ať vědí, že na ně myslíme.

 

Možná by to chtělo víc času. Ale čas je zároveň překážkou jakékoliv nápravy, protože mezitím se mohou stát tři věci. Zaprvé, nic, a opak není důvod spěchat. Za druhé, sucho, a pak máme jiné starosti. Zatřetí, povodeň, a pak není na nic čas, ale až voda opadne, můžeme koncepci vytáhnout, oprášit, zradikalizovat a znovu uložit do stolu, aby bylo jasné, kam pro ni sáhnout, až na ni přijde řeč příště.