Je to součást tajného plánu, jak dostat lidi do ulic a nedopustit, aby ti, kdo pro návrh církevních restitucí zvedli ruku, byli ještě někdy zvoleni do jakéhokoliv veřejného úřadu.

Možná, že vznešený Nečasův pokus o probuzení lidu z letargie, ke kterému zvolil zběsilou legislativní lavinou situovanou záměrně do výročí Velkého Října, představuje víc, než je na první pohled zřejmé. Sám má dost zkušeností s bezzubostí komunismu, proto chtěl zastínit sovětský 7. listopad a znovu pozvednout originální českou Masarykovu tradici - vrátit zemi k pozemkové reformě, znárodňování a vyvlastňování klerikálních, zrádných a nakeťasovaných majetků, jaké proběhlo po roce 1918, po staletích poroby a po ničivé válce.

Ano, teprve hlubší pohled na smršť událostí, která proběhla v Poslanecké sněmovně ČR ve středu revolučního 7. listopadu a částečně i v prvních minutách výročí památné Bílé Hory, ukazuje, že jde o strategický záměr, jak dostat lidi do ulic. Jen občané mohou rozhodnout. Není jiného způsobu jak republiku vrátit k myšlence, na které vznikla – rozervání tmářských okovů, odčinění Bílé Hory, republikánské zrušení feudálních výsad, sesazení katolické církve z její mocenské pozice a prosazení spravedlivějšího rozdělení půdy a majetku. Je to chlap s gulama, říkám si o iniciátoru tohoto zásadního politického obratu, kterým se má republika vynořit z mlh mafiánských zlodějen. Neukazuje je, jako jeho předchůdce, ale má je!

Lidé, vzpamatujte se!

Jako by chtěl říci - Občané, mějte rozum, všechno nemohou udělat jen poslanci, kteří se navíc chystají na život mimo politiku. Ti mohou dát jen podnět, ale o ostatní se musíte postarat sami. Věcná analýza přitom potvrdila, že se to obejde i bez Aurory, se kterou původně počítal plán, který vznikal ve Strakovce za horké letní noci. Ztroskotal pokus, že bude zakotvena u Národního divadla, protože památkáři nedovolili podeplutí Karlova mostu. Ale proč tedy nesáhnout po ryze české masarykovské tradici?

Znárodňování, vyvlastňování, úder na mocenskou srostlici katolického kléru a utlačovatelského státu, rázné pozemkové reformy, to jsou přece akty, na kterých byla Československá republika ustanovena. Jak tatíček Masaryk říkal: Nebát se a nekrást, a nakradené sebrat!