Peníze jsou zvláštní věc. Řecko zbavené bezprostřední nejistoty už nepotřebuje zvýšit hotovostní pomoc od Evropské centrální banky. Bez povšimnutí proto prošlo středeční rozhodnutí ECB, že strop této pomoci zůstává a nebude se zvyšovat.

Co se změnilo za těch pár dnů, když předtím stejné rozhodnutí ECB málem položilo vládu a přinutilo ji, aby se pokořila věřitelům? Nezměnila se potřeba peněz, změnila se důvěra v budoucnost. Banky mohly znovu otevřít své přepážky v naději, že lidé sáhnou do slamníku, kam přesunuli své úspory, a toky se obrátí, vklady se začnou vracet. Lidé nakonec uvěřili v řešení Tsiprasovy vlády, přestože je přesně opačné než to, pro které se rozhodli pár dní předtím v referendu.

Jak řecký premiér Alexis Tsipras ve středu sdělil v rozhlasovém vystoupení v Athénách, získal klíčový slib věřitelů, že po první kontrole plnění řeckého programu, která proběhne v listopadu, se bude jednat také o umazání části dluhu.

http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-07-29/tsipras-blames-creditors-for-crisis-sees-debt-relief-this-year

Program Tsiprasovy vlády od jejího vzniku vycházel z toho, že zděděný dluh prostě splatit nejde a část musí být odepsána. Tento názor sdílí i Mezinárodní měnový fond. Byl však odmítnut Německem i drtivou většinou dalších věřitelů. Řecko nakonec muselo ustoupit, což byla předběžná podmínka další refinanční pomoci ve výši 86 miliard euro ze stabilizačního fondu eurozóny a od MMF, která byla dojednána nebo spíš nadiktována 13. července po celonočním kroucení rukou. Podmínky splácení přitvrdily, nesplatitelnost dluhu se ještě zvýšila.