Amnestie zřejmě policii poučila, že musí jednat rychle a rozhodně, jinak její práce a nasazování osobního času i existence skončí někde na hnoji. Nehledě na to, že Klausova amnestie část policie, státních zástupců a soudců hluboce urazila. Tedy tu část, která nespolupracovala na předchozím zametání případů a protahování řízení, které bylo součástí amnestijního projektu. 

 

Na současné policejní akci není nejzajímavější šéfka premiérova sekretariátu Jana Nagyová, byť tomu dává náboj blbého televizního seriálu (Petr jeden den odejde od rodiny, nechá se přitom vyfotit, a druhý den v ještě větším světle kamer nemá kam jít). Nejvíc mne zaujala postava zpráva, že detektivové prohledali dům někdejšího náměstka pražského vrchního zástupce Libora Grygárka, označovaného v médiích za jistotu, že vybrané případy dopadnou předvídatelně. Předtím proběhl rozhodný souboj vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové s šéfem protikorupční policie Tomášem Martincem, který naznačoval silovou protihru v situaci, kdy na něm leželo podezření, že mařil vyšetřování švýcarského konta Romana Janouška (kterému dnes běhá policie po bytě). Z toho všeho je zřejmé, že si to rozdávají policajti i státní zástupci mezi sebou.

 

Víbůh, co znamená účast šéfů vojenských zpravodajců v celé kauze, z nichž ten bývalý, Ondrej Páleník, nyní velí státním hmotným rezervám. Smrdí to jen naftou? Vzpomeňme si na případ Čepro, kde se málem podařilo partě Radovana Krejčíře vyfouknout státu na manipulaci s naftou několik miliard korun. Přes nižší soudy to prošlo, protože pachatelé si dokázali ohlídat, aby byly předvolánky k soudu ve firmě stopeny a případ byl prohrán takříkajíc kontumačně, bez účasti zástupců Čepra na jednání. Zmařil to až unikátní zásah Ústavního soudu.

 

Tehdejším šéfem Čepra byl bývalý zpravodajec, šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. V listopadu 2011 byl obžalován na základě zjištění bankovního konta ve Švýcarsku, na které mu odcházely desítky milionů dolarů. Potom byla obžalována také skupina pašeráků pohonných hmot ze Slovenska, ve které figuroval bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan.

 

Ředitel odboru Vrchního státního zastupitelství, který vedl vyšetřování v Čepru, nyní úřad Bradáčové opustil, jak řekl, z osobních důvodů. Předtím začaly kroužit nad naftou strategické vize. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba před rokem zveřejnil představu, že stát by měl sloučit podniky Mero (se strategickými zásobami ropy) a Čepro (provozní zásoby a distribuce) a potom výhledově získat i podíl v České rafinérské (nyní v potížích, zralá na odchod ze scény). Bitva o kontrolu českých ropných polí je tedy docela zajímavá.

 

V hledáčku policie jsou i trafikanti ODS. Trafiky se rozdávaly v závěru roku, když se ODS dohodla s odchodem „rebelů“ na střídačku, takže čerstvé síly pak dokázaly zvednout ruku pro zvýšení DPH (a o přestávce jednání i pro církevní restituce za 160 miliard korun). Rebel Ivan Fuksa pak nastoupil do dozorčí rady Českého Aeroholdingu. Kdo ho tam umístil? Ten, kdo má ve vládě na starosti státní majetkové účasti. Po zrušení Fondu národního majetku je to gesci ministerstva financí. V případě posouzení trafik jako politické korupce se tak nedá stoprocentně říci, že samotný ministr a jeho TOP 09 jsou mimo. Že jsou oněmi „čistými“, komu policejní razie umetá chodníček v souboji o vedoucí postavení na pravici. To by bylo velice předčasné hodnocení. Musí je zajímat i vývoj v Čepru, Českých lesích. Proto TOP 09 nehoruje pro rázné ukončení své účasti ve vládě a vypsání předčasných voleb. Ztráta moci je to poslední, po čem by toužili lidé v podmínkách narůstajícího nebezpečí.