Zbyněk Fiala: Proč Japonsko roste

09.06.2015 18:56 | Zprávy

Na více než dvacet let se protáhla japonská „ztracená dekáda“, než se země vrátila k hospodářskému růstu. Za zdržením prý hledejme fakt, že dobré politiky trvaly příliš krátce. Ale stejně dobře je možné, že země byla průkopníkem „nerůstu“, který čeká všechny vyspělé země.

Zbyněk Fiala: Proč Japonsko roste
Foto: red
Popisek: Japonská vlajka

Japonské hospodářství v prvním čtvrtletí překvapivě rychle rostlo o 3,9 procenta v přepočtu na celý rok. Značnou část přírůstku tvořilo doplnění zásob, ale přesto jde o podstatně vyšší číslo, než byla původní předpověď (2,4 %) nebo očekávání trhu (2,8 %). Ještě v květnu se dokonce počítalo s pouhými 1,6 %. A loni v druhém čtvrtletí hospodářství prožívalo propad o 6,8 %. Co se to tam děje? Jak se vyhrabali z propasti?

Především konečně zabralo kvantitativní uvolňování, politika, které se liberální ekonomové rádi vysmívají, ale přesto evidentně funguje. Zdá se, že uspělo především u domácností – byť nepřímo, neboť usnadnilo hypotéční financování bytové výstavby. Statistiky OECD ukazují, že investice podnikatelského sektoru jsou stejné nebo nepatrně nižší než v loňském roce, ale investice do bydlení vzrostly téměř o deset procent.

Kvantitativní uvolňování (někdy označované zkratkou QE) spočívá v dodávání hotovosti centrální bankou komerčním bankám. Peníze jsou uvolňovány proti nějaké zástavě, jako jsou třeba dluhopisy, a nahrazují tak zadrhlý mezibankovní trh.

Za normálních okolností by si banky půjčovaly samy mezi sebou, ale japonský bankovní sektor je dlouhodobě svazován vysokou mírou nedůvěry, jak se potýká s vleklými důsledky staré realitní bubliny. Japonské banky se spoustou špatně krytých půjček přitom zvolily odlišný přístup než je běžný na obou březích Atlantiku. Nic neodepisují, rozhodly se počkat. Však oni se dlužníci jednou vzpamatují. Když ne zítra, tak za deset let. Jenže takhle čekají už dobrých dvacet let.

Překvapivé zrychlení ekonomiky tak přichází po dvacetiletí nulového a negativního růstu spojeného s deflací. Kdybychom zemi posuzovali jen podle nominálního HDP, je o nějakých 5 procent níže než roku 2000. Ovšem deflace dosáhla 15 procent, takže fakticky ekonomika mírně rostla. Avšak ostatní země OECD rostly rychleji a v příjmech na obyvatele naskočila ztráta 14 procent na horní polovinu tabulky. Japonsko se musí vyrovnat také s demografickou bombou - nejrychleji narůstajícím podílem seniorů v populaci.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Dobrý den.

Mám jeden jediný dotaz, proč nechcete referendum? Bojíte se ho?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Nabídka, kterou nelze odmítnout?

15:16 Jiří Halík: Nabídka, kterou nelze odmítnout?

Přečetl jsem si nabídku paní poslankyně Potůčkové za hnutí STAN, která by se ráda po volbách opět vr…