Zbyněk Fiala: Proč platit víc?

20.03.2013 11:50 | Zprávy
autor: vasevec.cz

Čtyři miliony zaměstnanců zaplatily na dani z příjmu za leden a únor letošního roku 23,6 miliardy korun, tedy o miliardu víc než loni a o další miliardu víc než roku 2010. Zato milion OSVČ zaplatil jako v předchozích letech mnohonásobně méně, pouhých půl miliardy korun.

Zbyněk Fiala: Proč platit víc?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto.

Přesto na silnici nestojí policajt a nevyhazuje živnostníky z vozovky. Ani školník nevyhání jejich děti ze třídy. Také vězeňský dozorce nechá posedět podomního obchodníka s levnou elektřinou, přestože stát od něj neviděl korunu. Nakonec to zaplatí bachař ze svého, rozpočtově zodpovědným snížením vlastního platu.

Mládkův přešlap na sjezdu ČSSD způsobil blahodárný slovní průjem všem těm, kdo už delší čas trpěli duševním nadýmáním. Konečně to mohlo ven. Konečně víme, do koho bušit. Petr Nečas vyslovil obavy o hospodářský růst, tedy jev, který prakticky nepoznal ani jako premiér, ani jako místopředseda vlády. Miroslav Kalousek si vzpomněl na VUML, když kritizoval daňové záměry a řekl, že „v důsledku to znamená nižší prosperitu a celkově by se to dalo označit jako soubor opatření pro přechod k reálnému socialismu.“

Nedivme se, že se Kalousek tolik bojí skoku zpátky, protože on sám nás přenesl do vyšší historické etapy. Zavedl platí princip „každému podle jeho potřeb“, bez ohledu na to, kolik kdo platí. To je „reálný komunismus“. Výraz „reálný“ přitom znamená, že není pro všechny. Nejčastěji si lze také k naplnění potřeb pouze čuchnout. Školy žijí ze záchovné dávky jako kdysi družstevní stáda v předjaří. Chcete-li lékaře, je daleko a ještě má stávkovou pohotovost.

Stačí se podívat do pravidelných výkazů ministerstva financí o měsíčním pokladním plnění státního rozpočtu, abychom viděli, že zaměstnanci letos zaplatili na osobu 11 krát víc než živnostníci. Najdete tam pochopitelně větu, že v únoru to bývá se živnostníky složité. Dobře, podívejme se na celý loňský rok, kdy 3,8 milionu zaměstnanců zaplatilo v celostátním výběru 120 miliard korun, zatímco 865 tisíc fyzických osob platících podle daňových přiznání přispělo 3,3 miliardami korun. Celoroční a celostátní skóre je tedy 8:1. Stejný nepoměr očekávám u zdravotního a sociálního pojištění.

Veřejné a zdravotní služby jsou však poskytované v poměru 1:1. Kde se asi ty chybějící prachy na služby vzaly? Další peníze z veřejných zdrojů budou potřeba na doplacení zoufalých penzí živnostníků, mají-li se dostat na sociálně únosnou úroveň. Taková jsou fakta.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Co řeší rušení 9 třídy?

Logikou vaší úvahy pak bude čekárna z 8 místo z 9. Takže k čemu to bude? A kde berete jistotu, že pak žáci půjdou na střední a proč vlastně jen na dva roky? Co pak? A co když pro ně střední nebude ideální a třeba se budou chtít vyučit nějakému řemeslu? Myslím, že tlak na to, aby děti měli maturitu s...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Dufek: Domácnosti šetří, firmy investují

15:57 Petr Dufek: Domácnosti šetří, firmy investují

Česká ekonomika sice v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, avšak základní trendy na straně domácnost…