Nejde o humor, i když to připomíná přikrčeného Vlastu Buriana, jak v pojišťovně volá: Práskněte už někdo s tím pravítkem! To čekání se nedá vydržet. Přesně s tímto pocitem centrální bankéři rozvojových zemí vyzvali americký Fed, ať už tedy proboha ty sazby zvýší a všichni vidí, s čím mohou počítat. Neznámých je ve vzduchu tolik, že když jedna ubyde, bude to jen lepší. Rozhodovat se má příští čtvrtek 17. září.

Volání centrálních bankéřů z rozvojovek muselo zaskočit Světovou banku, která se vydává za jejich reprezentanta, a tak jejich jménem zapřísahala Fed, ať to zvyšování sazeb ještě odloží. Jenže starosti mají naopak vyspělé země, protože zvyšování sazeb na jednom břehu Atlantiku vyšle na druhý břeh to, čemu říkají ekonomové „asymetrický šok“. Nářez poskytnutý jen některým.

Ze zvyšování amerických úrokových sazeb jde hrůza, protože ve stejné době chce eurozóna měnovou politiku naopak znovu uvolňovat. Rozjedou se také kurzy měn a toky kapitálu. Ještě víc to může zkomplikovat kukaččí mládě Británie, která obvykle postupovala souběžně s americkými partnery. Může i teď, protože zrychluje růst, zatímco zbytek Evropské unie zpomaluje.

Eurozóna si však může za svou bídu hlavně sama, protože příliš podléhá německým receptům na austerity. Čísla z druhého čtvrtletí jsou proto rozporná. Ekonomika za čtvrtletí posílila o 0,4 procenta, ale ceny průmyslových výrobců meziročně poklesly o 0,1 %, což vypovídá o chřadnoucí poptávce. Ještě výmluvnější je míra nezaměstnanosti na bezmála 11 procentech, což je průměr složený z bezproblémového severu a tragického jihu.

Nyní se přidávají stále varovnější zprávy z Číny, že tam rychle klesá objem obchodu. Čínský premiér Li Kch´-čchiang sice ubezpečuje, že Čína není pro světovou ekonomiku rizikem, ale je nadále zdrojem růstu, ale čínské výrobní ceny se v srpnu meziročně propadly dokonce o 5,9 procenta. A to vypadá jako úder deflace. Část cenového poklesu je samozřejmě vítána, jako třeba pokles ceny ropy. Může v tom být i zrychlení inovační aktivity, jak to vidíme na cenách elektroniky nebo investičního zařízení pro obnovitelné zdroje energie. Ale čteme v tom i standardní signál cenového poklesu – zboží se prostě špatně prodává. Například auta, prodej v Číně klesá o pár procent už pátý měsíc po sobě.