Přípravy na Nobelovu cenu míru, kterou chce americký prezident Donald Trump získat za dojednání míru na Korejském poloostrově, začíná trochu kulhat. Může za to šéf prezidentova štábu John Kelly, který nedokázal zabránit tomu, aby John Bolton občas nepronikl k Trumpovi, třebaže to zakázal. Boltonovou hlavní funkcí v roli poradce pro národní bezpečnost je přece děsit novináře, nikoliv prezidenta. Nemá se mu plést do politiky, jako kdyby byl ministrem, dokonce obrany a zahraničí dohromady.

Bolton si však podobnými malichernostmi neláme hlavu a ve věci Severní Koreje u Trumpa prosadil, že opravdový mír lze ze severokorejského vůdce Kim Čong-ila vytlačit jen tak, že ho ještě víc skřípne. Tvrdá prohlášení provázejí neviditelné bombardéry Stealth nasazené u severokorejských břehů v rámci společných manévrů americké a jihokorejské armády. A protože je běžné radary nezachytí, nikdo neví, zda jde ještě o cvičení, nebo už začíná invaze.

A od té doby probíhá s Pchjongjangem výměna vzkazů, že schůzka Trumpa s Kim Čong-unem 12. června v Singapuru je ohrožena a jednací sály hotelu Shangri-La či resortu Marina Bay Sands mohou klidně zůstat prázdné. Také jihokorejskému prezidentu Mun Če-inovi při úterní návštěvě Washingtonu, kterou měla příprava těchto jednání vrcholit, president Trump sdělil, že jednání s Kimem „s velkou pravděpodobností“ v plánovaném termínu neproběhne.

Od Boltona prý pochází nápad, že denuklearizace KLDR by mohla probíhat podle „libyjského modelu“. Vezme se pár kontejnerů, naloží se vše, co k tomu patří, a za pár dní je hotovo. Lákavější příklad vymyslet nemohl. Stačí jedna schůzka, jedna společná fotka a pár větších letadel a Nobelovka pro Trumpa je v kapse. Jenže v detailech to skřípe, což se jestřábům občas stává. Kim přece zrychlil vývoj jaderné zbraně a jejích nosičů hlavně poté, co viděl, jak to v Libyi dopadlo.

Je tu ještě další drobnost, ze strany Kim Čong-una se nikdy nemluvilo o denuklearizaci KLDR, ale Korejského poloostrova. Nabídl svůj podíl, ale chce jednat i o akcích druhé strany. Trump chápe obavy severokorejského vůdce a slibuje záruky bezpečnosti plus nespecifikované hospodářské zásahy, takže „Korea bude bohatá a Kim šťastný“. Jenže, kdo zaručí, že do Oválné pracovny se mezitím neproplíží nějaký Bolton a poradí, jak využít toho, že Kim už nic nemá?