Výsledek řeckého referenda se zdá předvídatelný, průzkumy veřejného mínění ukazují, že 80 procent obyvatel chce zůstat v eurozóně a že Tsiprasova strana Syriza stále vede v žebříčku volebních preferencí. Za týden se toho asi málo změní. Jinou věcí je, zda bude jasné, on čem voliči rozhodují, protože premiér vyzval k hlasu „pro příští generace, pro suverenitu a důstojnost našeho lidu“. Připomíná to posmrtný ráj.
Jestli však v jednání s věřiteli šlo hlavně o svržení Syrizy, strany s výrazným reformním programem, jen odlišným od konvenčního prosazování neoliberální mantry, a tedy výlučně zájmů finančního kapitálu, pak je referendum a přijetí podmínek věřitelů jen taktickým ústupem. Za těch pár měsíců od vzniku Tsiprasovy vlády se toho nedalo moc udělat. I proto, že byla pod silným tlakem svého vlastního levého křídla, což v politice často znamená, že se nejedná o budoucnost země, ale spíš budoucnost některých osob.
Dluh ve výši asi 1,6 miliardy dolarů je splatný v úterý
Referendum by mohlo dát pověstný „klid na práci“. Aspoň na pár měsíců, zatím se mluví o prodloužení pomoci do listopadu formou uvolnění zdrojů, které vyčleněny už dříve. Pokud se však Řecko dožije referenda v eurozóně. Dluh u Mezinárodního měnového fondu ve výši asi 1,6 miliardy dolarů (nějakých 40 miliard korun) je splatný v úterý. Je možné, že ho zaplatí penzisté a státní zaměstnanci zadrženými důchody a platy. Jediným, kdo v tuto chvíli doplňuje zemi hotovost je Evropská centrální banka, ale ta to může dělat pouze přes komerční banky proti krytí státními dluhopisy. Kdyby byla vláda formálně v bankrotu, tento kanál je uzavřen – a Řecko je z eurozóny venku. Jsou další kanály? Možná, ale pak si to vláda zatím nechává pro sebe.
I když je vláda Syrizy označována za levicovou, ba extrémně, na klíčového soupeře, stínovou moc oligarchů, nedosáhla. Nedosáhla ani na jejich mezinárodní krytí. Pokus o přenesení zátěže na tu část obyvatelstva, která to nejméně pocítí, při jednání s mezinárodními institucemi narazil. Odmítli zejména vyšší zdanění velkých zisků nebo o zvýšení firemních příspěvků na penzijní pojištění jako riziko pro hospodářský růst. Jenže stejní věřitelé Řecku vnucují omezení běžných příjmů a vyšší zdanění běžných potřeb, tedy omezení spotřebitelské poptávky v zemi, ve které dominuje domácí trh. Největší zklamání vlády Syrizy představuje fakt, že se nepodařilo vyjednat smazání části dluhu, který je podle všech seriózních ekonomů prostě nesplatitelný.
V podobné situaci je také Ukrajina
Možná má Řecko smůlu, že v podobné situaci je také Ukrajina, a té je snaha nic nedat, protože z dračího vejce se ke všeobecnému překvapení opravdu líhne drak. Ukrajinský příběh bude v mnohém jiný, protože většina věřitelů je tam soukromých. Jednu z výjimek činí půjčka 3 miliard dolarů od ruského suverénního fondu ještě za Janukoviče. Dá se žonglovat, jestli je to soukromé, nebo státní, ale Rusko zatím nezkoušelo využít doprovodných podmínek, které by Ukrajina nemohla splnit. Nejspíš se to hodí jako dobrá karta pro hru s mezinárodními partnery.
Pokud jde o Řecko, dosavadní plán věřitelů vypadal tak, že Řecko nejprve přijme podmínky, a následkem toho Tsipras nejspíš padne. Teprve potom by se začalo mluvit o nevyhnutelném pokračování, kterým musí být spolupráce při modernizaci řecké infrastruktury za účasti Evropské investiční banky (věřitelé zároveň viděli privatizaci státních podniků) a umazání části dluhu (hair-cut). Události měly následovat právě v takovémto, a ne jiném pořadí. Šlo o to ukázat zejména španělským voličům levicové Podemos (Můžeme), že ve skutečnosti nemohou. Stejný vzkaz mířil i na adresu italské levice budované zdola, z občanských aktivistů (Hnutí pěti hvězd).
Řecké referendum do toho vnáší nový prvek. Pokud Syriza přežije, bude zajímavé sledovat vývoj návrhů věřitelů i šancí evropské levice. Něco se děje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
