Výsledek řeckého referenda se zdá předvídatelný, průzkumy veřejného mínění ukazují, že 80 procent obyvatel chce zůstat v eurozóně a že Tsiprasova strana Syriza stále vede v žebříčku volebních preferencí. Za týden se toho asi málo změní. Jinou věcí je, zda bude jasné, on čem voliči rozhodují, protože premiér vyzval k hlasu „pro příští generace, pro suverenitu a důstojnost našeho lidu“. Připomíná to posmrtný ráj.

Jestli však v jednání s věřiteli šlo hlavně o svržení Syrizy, strany s výrazným reformním programem, jen odlišným od konvenčního prosazování neoliberální mantry, a tedy výlučně zájmů finančního kapitálu, pak je referendum a přijetí podmínek věřitelů jen taktickým ústupem. Za těch pár měsíců od vzniku Tsiprasovy vlády se toho nedalo moc udělat. I proto, že byla pod silným tlakem svého vlastního levého křídla, což v politice často znamená, že se nejedná o budoucnost země, ale spíš budoucnost některých osob.

Dluh ve výši asi 1,6 miliardy dolarů je splatný v úterý

Referendum by mohlo dát pověstný „klid na práci“. Aspoň na pár měsíců, zatím se mluví o prodloužení pomoci do listopadu formou uvolnění zdrojů, které vyčleněny už dříve. Pokud se však Řecko dožije referenda v eurozóně. Dluh u Mezinárodního měnového fondu ve výši asi 1,6 miliardy dolarů (nějakých 40 miliard korun) je splatný v úterý. Je možné, že ho zaplatí penzisté a státní zaměstnanci zadrženými důchody a platy. Jediným, kdo v tuto chvíli doplňuje zemi hotovost je Evropská centrální banka, ale ta to může dělat pouze přes komerční banky proti krytí státními dluhopisy. Kdyby byla vláda formálně v bankrotu, tento kanál je uzavřen – a Řecko je z eurozóny venku. Jsou další kanály? Možná, ale pak si to vláda zatím nechává pro sebe.