Ve chvílích, kdy zima přitvrdila, přitvrzují i energetické sankce proti Rusku. Po přerušení dovozu ruské ropy do EU potrubní cestou začne od pondělí platit zákaz dovozu této základní energetické suroviny z Ruska do EU i po moři. Pro ropovod do Maďarska platí výjimka, a protože MOL vlastní i české rafinerie, nemělo by to mířit přímo na nás. Je ovšem otázka, jak to bude fungovat. Zkušenost ukazuje, že ani ty dosavadní sankce nás moc nešetřily.

Co se tedy stane? Dále omezíme dodávky ropy, ale nikoliv poptávku po ropě, ropu přece potřebujeme pořád. Vyšší poptávka po nižších dodávkách vyžene ceny ropy vzhůru, aspoň podle učebnic. To ale nesmíme připustit, říkají si tvůrci sankcí, že bychom zdražili ropu celému světu. Pak by nás neměl nikdo rád. A právě tomu má čelit páteční dohoda Západu o zastropování cen ruské ropy. Nejde tedy o ropu pro EU, ta už s ní přece už skončila, ale o ropu pro zbytek světa.

Logiku to má jen pro znalce, a poučit se není kde, nikdy se to nikde nezkusilo. Jdeme do toho jak do ruské rulety, volíme metodu „pokus – fatální omyl“. Proto je na první pohled tato nejnovější dohoda Západu opatrná. Cenový strop EU stejně jako navazující strop skupiny G-7 byl stanoven na 60 dolarů za barel, zatímco – jak informuje Bloomberg – aktuální obchody s uralskou ropou na světovém trhu probíhají pod 50 dolary za barel. Viz zde.

Kdo by chtěl nakoupit ruskou ropu nad tímto stropem, nemůže počítat s evropskými dopravními a pojišťovacími službami. V námořní dopravě s ropou EU dominuje a centrem pojišťovacích služeb v této oblasti je odjakživa Londýn. Takže dvě podstatné podmínky jsou splněny: strop zatím obchodu nevadí a obcházení je spojeno s neúměrným rizikem. Tady by to mělo být vodotěsné.