Je třeba ve Fort Knox všechno, co tam má být uloženo? Zlatou jistotou se lze snadno spálit.
Nemáte zlato? Buďte rádi. Většinu času sice nabízí jistotu, ale většina není všechno. Existují situace, a prožíváme dobu, která je náchylná na něco takového, kdy jsou obchody se zlatem obrovským rizikem. Nemusí jít jen o samotné výkyvy ceny.
Některé spekulativní obchody lze zachránit tím, že přestanu uvažovat v dolarech nebo jiné dohodnuté měně a vyrovnám se skutečným žlutým kovem, o který se v kontraktu jednalo. Měl být někde v bezpečném uložení. Ale je tam doopravdy?
Tato otázka může zaznít i v hodně velkém. Lze ve Fort Knox spatřit skutečně všechno zlato amerických měnových rezerv, které je tam účetně uloženo? Tato v současné době hodně populární otázka zůstává bez odpovědi.
Zatímco mincovna Spojených států a ministerstvo financí potvrzují, že všechno zlato ve Fort Knoxu opravdu je a je zaúčtováno, neexistuje žádné veřejné, nezávislé potvrzení o tom, že by to zlato někdo viděl. Oficiální audity jsou sice pravidelné, ale nejsou veřejné a od roku 1974 nebyl nikomu umožněn přístup, aby si ověřil skutečné množství nebo stav uloženého zlata. Prezident Donald Trump slíbil, že se tam pojede osobně podívat, ale dosud se k tomu nedostal. Takže opravdu nevíme.
Vážíte si politické zkušenosti a moudrosti Miroslavy Němcové?Anketa
Drtivá většina obchodů se zlatem je fakticky pouhým obchodováním s právy na zlato. Je to virtuální výměna elektronických dat, kdy reálné jsou jen emoce, že jsme vydělali, nebo byli naopak odřeni až na kost. Ale kdyby na skutečné zlato opravdu došlo, kde ho brát?
Byl jsem v jednom takovém úložišti pod Federal Bank of New York, kde jsou zlaté cihly naskládány na paletách jako pytle s cementem. Jsou tam, a máte třeba v ruce papír, že jste je tam dali. Ale můžete si je vyzvednout? Kolikrát a komu už byly mezitím prodány, to na nich vidět není. Za co všechno ručí?
Když se hroutil trh s americkými hypotékami, bylo to v důsledku sekuritizace závazků do takové směsky podmínek, lhůt, práv, cenových a platebních ustanovení, že se v tom nikdo nevyznal. Vyložený hnůj (junk) pak vypadal jako zlato (AAA).
Co když to faktické zlato je teď natolik rozežráno spekulativními deriváty, že je z něj naopak hnůj? Bylo to zlato vaše? Fajn, je pořád vaše. Ale nedostanete nic. A teď si představte, že jste tím zlatem za něco ručili, přece nebude ležet nečinně. Pak to musíte zaplatit jinak. Pomáhej pámbu.
Ale nestrašme, řekněme, že uložené zlato je účetně i vlastnicky v pořádku, ale vzdálený vlastník zpanikařil a je mu ho třeba přepravit na jiný konec světa? Jak to bezpečně udělat? Křehkým letadlem? Nebo raději velkou lodí? Která přitom musí proplout Hormúzským průlivem s deštěm hútijskýkch raket?
Rizikem zlata, či přesněji trhem se zlatem, teď všechny vyděsila Evropská centrální banka, která zjišťuje, že mohou být velice nebezpečné pro finanční stabilitu eurozóny, protože jsou zranitelné v případě geopolitického napětí. (ZDE)
Vypočítává přitom tři hlavní zdroje rizika. Prvním je požadavek na fyzické vypořádání spekulativní obchodů, tedy náhlou povinnost dát zlato na dřevo, ber, kde ber. Druhým je dominance obřích obchodníků, jejichž otřes nevyvolá vlny, ale tsunami. A třetím je neprůhlednost trhu, který se většinou odehrává mimo burzy, napřímo jako obchody OTC čili takříkajíc „přes přepážku“. Když se tohle sečte, otřese se všechno.
Připomeňme si, že na začátku tisíciletí stálo zlato 250 euro za unci, letos nakouklo nad 3000 euro za unci, dvanáctkrát výše. Jsou známy i propady, například mezi lety 2012 – 13 nejprve cena vyšplhala ke 1400 euro, a pak systematicky klesala až pod 900 euro, kde skoro rok vydržela.
To by se samo o sobě dalo ustát, ale nezapomínejme, že derivátové obchody provází obrovská páka, takže často sázíme dvacetkrát víc než reálně vkládáme. Je radost takhle vyhrát, ale prohra je pak taky dvacetkrát tíživější. A když vám kurz spadne o 500 euro a sázeli jste s touhle pákou na vzestup, je na jedné unci ztraceno 10 tisíc euro.
Většina obchodů se zakládá na právu koupit nebo prodat zlato za určitou cenu někdy v budoucnosti. Obyčejně se obchoduje jen s oněmi právy, opcemi nebo futures, která stojí asi 4 procenta cílové ceny dané komodity. Prodáte třeba opci spočívající v právu koupit za určitou cenu za čtvrt roku, protože předpokládáte, že trh půjde mnohem níže, takže o tu vaši cenu už nebude zájem, a ten, kdo tu opci koupil, ji může leda zahodit.
Ale co když to dopadne opačně? Cena roste, kupec opci využije. Ale nikoliv finančně, že zkasíruje cenový rozdíl. Místo toho bude chtít zlato fyzicky dodat. Běžné to není, kdo by se s tím skladoval, ale v době otřesů je to jinak, pouhé papírky snadno ztratí hodnotu.
Evropská centrální banka varuje, že když vznikne geopolitická nejistota a trhy se otřesou, pak musíte vynásobit výkyvy ceny, obrovské páky a k tomu ještě obrovské objemy těchto obchodů. To samo může otřást největšími finančními ústavy. A když se k tomu přiřadí ještě povinnost dodat, opět velká množství, a nebude kde brát nebo jak to bezpečně včas dopravit, bude opravdu hodně zle.
Bude zle i těm, kdo zlato nemají, proto má smysl to sledovat. Aspoň pro ty, kdo se rádi bojí.
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
