Pokud nebudou předčasné volby, má rok na důkladný výběr osobností do čela kandidátek a kvalitního programu. Má však také čas přemýšlet o svých chybách, aby se před volbami zmobilizovala a ukázala svoji lepší tvář. Mám však dojem, že současné chování většiny stranických elit nemá s tímto racionálním přístupem mnoho společného.
ODS prohrála. To je třeba si přiznat. Není třeba si nalhávat, že demise premiéra Nečase nebyla předčasná a neotevřela dveře Zemanově-Rusnokovu úřednickému kabinetu. ODS vedla vládu, která zavedla do Ústavy přímou volbu prezidenta, která stojí v pozadí celého dnešního dění. Je tak svým způsobem za dnešní dění zodpovědná a s tímto je třeba k němu přistupovat.
Návrat racionálního myšlení
ODS byla vždy stranou konzervativní, racionální, které šlo v první řadě o zájmy státu a dobrou správu země. Kroky od demise premiéra Nečase však bohužel mluví o opaku. ODS je zkušenou stranou s řadou politických matadorů, kteří mohli předvídat kroky Miloše Zemana. Věděli, že současný prezident je ze stejného těsta jako jeho předchůdce Václav Klaus a že využije jakoukoliv možnost, danou mu z Ústavy, aby posílil svoji moc. Chybou proto bylo, že nezatlačili prezidenta do defenzivy předložením 101 podpisů poslanců včas a nikoliv ve spěchu dvě hodiny před jmenováním premiéra, kdy prezident nemohl reagovat jinak, než že je to příliš narychlo. Chyběla tedy jistá předvídavost.
A chybí bohužel i v dalších krocích. Respektuji znechucení některých ministrů ke konci vlády Petra Nečase, jistý bonton při uzavírání mandátu by jim však slušel. Není jasné, co řada ministrů sledovala odmítnutím pozvání na Zemanovu večeři, byť byla pozvánka zaslána narychlo. Pořád to však byla pozvánka od hlavy státu jako ústavní instituce, nikoliv Miloše Zemana jako politika, a jako takovou ji politici ODS, kteří mohli, měli přijmout. Že je dnes reprezentantem této ústavní funkce Miloš Zeman, je totiž také naší vinou, a pokud jsme ho tam nechtěli, měli jsme na to myslet mnohem dříve, než když udělá něco, co se nám nelíbí. Ruku na srdce, udělali jsme vše pro to, aby byl na Hrad zvolen Přemysl Sobotka, potažmo jakýkoliv jiný pravicový kandidát? Pokud nikoliv, máme sklapnout uši a respektovat levicovou hlavu státu, stejně jako ČSSD musela respektovat pravicového Václava Klause.
Konec velkohubých prohlášení
Dalším, dle mého soudu, přešlapem, byl odchod Miroslavy Němcové z ceremoniálu ke jmenování vlády i její následné komentáře, které v očích veřejnosti působí jako pěst na oko. Působí opravdu směšně, když ODS, která je dnes ve velmi špatné kondici (což snad nemůže zpochybnit vůbec nikdo), hovoří o „toxických“ vládách (byť by takovou byla) a velkohubě prohlašuje, že vládě důvěru nedá. Marketingově jde jednoduše o katastrofu. Nejenže svými sebevědomými prohlášeními v době, kdy nám skoro nikdo nevěří, většinu veřejnosti nezajímáme, ale v horším případě ještě pobuřujeme. Je třeba si přiznat, v jaké situaci jsme, a tomu přizpůsobit i naši taktiku a vyjadřování na veřejnosti. Domnívám se, že takovým krokem by mohl být návrat racionálního, „tvrdého“ způsobu myšlení bez emocí. Prohlašovat dnes, že vládě důvěru nedám, je výrazem nejen zbytečného dělání ramen, ale především nesmyslem. Čistě právně řečeno totiž Zemanova vláda není protiústavní (a dokonce ani protiparlamentní), tou bude, až když po vyjádření nedůvěry povládne zbytečně dlouhou dobu. A už vůbec nemluvím o skutečnosti, že čistě teoreticky může vláda dát do programového prohlášení návrhy, které ze sta procent vycházejí z programu ODS, a po jeho případném odmítnutí budeme v ještě trapnější a směšnější situaci, než jsme nyní.
Navenek bohužel ODS, resp. řada jejích vrcholných představitelů, kteří se nejčastěji vyjadřují do médií, vypadají tak, že absolutně ztratili kontakt s realitou. Stavět se dnes do role kazatelů toho, co je správné a co nikoliv, je anachronismem, který působí když ne popudlivě, tak minimálně směšně. Je třeba se vrátit na zem a začít pracovat. Prvním krokem třeba bude, když si odpustíme velkohubá, opakovaně omílaná a běžné realitě zcela vzdálená prohlášení a pustíme se do každodenní práce. Třeba tím, že vládu odmítneme až po podrobné analýze jejího programu. Protože to, co dnes lidé chtějí, je věcnost. Vraťme se tedy na zem a kritizujme věcně, nikoliv mediálně.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
