S mimořádným zájmem a současně mimořádným znepokojením sleduji sérii mediálních zpráv o chování nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana.

• Zemanovy opakované zásahy do trestního případu kolem občanství a odsouzení dvou pražských úřednic!
• Zemanovo angažmá v kauzách farmáře Petra Habersbergera!
• Zemanovi nestandardní schůzky se soudcem Janem Czerninem, vzdáleným bratrancem restituenta Karla Eugena Czernina!
• Atd., atp.

Zmíněné medializované kauzy ve mně jen a jen dovršily přesvědčení o tom, že JUDr. Pavel Zeman po stránce etické i odborné není hoden výkonu funkce nejvyššího státního zástupce, nemluvě zde o podezřeních z dlouhodobého ohýbání práva k obrazu svému. Prvně mě o jeho přístupu k průniku spravedlnosti přesvědčil v kauze o gangu Mělnického šmejdího byznysu (čj. 6 NZN 1040/2017-46) a pak už jen jednu negativní informaci míjela druhá, atd.

Když jsem na semináři pod názvem “Spravedlnost a vymahatelnost práva - žijeme v právním státě?“, který pořádal Insitut Aleny Vitáskové pod záštitou poslance Jiřího Kobzy v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 7. 9. 2021 mimo jiné přednesl, že: