V předmětné problematice zastávám názor, že každá teritoriální, neboli jinak řečeno „místní působnost“ orgánu veřejné moci je v zásadě živnou půdou pro korupci a klientelismus a moje poznatky a zkušenosti z praxe započaté na všestranném potírání tzv. Šmejdího byznysu jehož kolébkou a líhní je Mělník jsou mi toho důkazem.

Právě organizovaný zločin „šmejdů“ s kolébkou i líhní v Mělníku, který vytvořil obrovskou chobotnici s vnitřní organizací činností, a chapadly dosahujícími až k nepoctivým právníkům, podvodným insolvencím, nespolehlivým policistům (ÚO, KŘ, GIBS, NCOZ), obchodníkům s osobními daty, bílými koňmi, pozoruhodným podnikatelům či jejich rodinným uskupením, pozoruhodným dárcům v poslední prezidentské volební kampani i k osobám z okolí tzv. Berdychova gangu, a současně chobotnici, která lecco ví o souvislostech mezi případy „náhlých úmrtí“ nebo „nehod“ již několika mladých mužů z Mělnicka, ale která se rovněž těší pozoruhodné slepotě orgánů činných v trestním řízení, resp. zejména jejich místně příslušných součástí je takřka vzorovým a zářným příkladem toho, jak princip teritoriální působnosti není spolehlivou ochranou proti průniku mafiánských struktur do státní moci.

Obdobným příkladem je nedávno medializovaná kauza letoviska Harrasov, které si pořídil soudce Okresního soudu v Mělníku, a na jejímž pozadí údajně nelze mimo jiné vyloučit právě pletichy s exekucemi, nebo třeba Mělnická kauza hospic Vraňany, při které bychom se ze zmíněných Vraňan dostali přes Lužec nad Vltavou až do Severočeských Horních Beřkovic, a tak k rozsáhlému vizuálu vztahů pozoruhodných osob a vazeb.