Napravila tím nepřátelský zásah bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která stáhla z Poslanecké sněmovny zpět návrh, předložený exministrem Pavlem Blažkem. Základní koncepce Pelikánova návrhu je stejná jako v r.2013 a dle mého laického názoru správná: ruší se vrchní státní zastupitelství a zřizuje se speciální státní zastupitelství pro vyšetřování závažné hospodářské kriminality a korupčního jednání, t.zv.”protikorupční speciál”. Tím je zajištěn jednotný způsob vedení trestního řízení na celém území státu (čili odstraňuje se nesystémové zachování zemského uspořádání státního zastupitelství), odstraňuje se nesoulad mezi vymezením úkolů, odpovědnosti a pravomoci na stupni nejvyššího státního zastupitelství a otevírá se cesta ke zvýšení odborné úrovně stíhání hospodářské kriminality a korupčních  činů.

Ministr spravedlnosti zaplatil za rozhodnutí vlády částečným ústupkem ve věci dohledu nad t.z. “protikorupčním speciálem”. Podle jeho původní představy měl být vedoucí “protikorupčního speciálu” podřízen přímo pánubohu, což vyvolalo bouři odporu ze všech stran. Zahnán do kouta, Robert Pelikán nakonec přistoupil na jeho podřízení omezenému dohledu Nejvyššího státního zastupitelství.

Myšlenka na podřízení “speciálu” přímo pánubohu je zvláštní a pan ministr obdržel četná varování, že ji poslanci v žádném případě nepřijmou. Její odůvodnění zvýšením odolnosti státního zastupitelství proti politickým nebo korupčním vlivům je kouzelné: podlehne-li jen jeden z “nezávislých” vedoucích státních zástupců, aspoň  druhá část si zachová zdraví. Podlehnutí obou současně je méně pravděpodobné než selhání jednoho z nich. V podstatě jde o vyjádření hluboké nedůvěry v možnost nalezení takových lidí pro obsazení vedoucích funkcí, kteří neselžou za žádných okolností. Má-li pan ministr takové informace o kvalitě sboru státních zástupců, které činí nedůvěru důvodnou, je korupční prostředí České republiky ještě daleko horší, než si myslí průměrný občan. Představa, že s náchylností ke korupčnímu jednání je třeba počítat i v orgánech vynucování práva, je děsivá.

Dlužno podotknout, že ani částečný ústupek neuspokojuje všechny kritiky návrhu zákona, takže pan ministr nemá ani v tomto detailu zdaleka vyhráno.